Žijeme (a)sociálně! facebook.com/easymagazine →

Chybová zpráva

User error: Failed to connect to memcache server: 127.0.0.1:11211 in dmemcache_object() (line 415 of /webs/easymagazine.cz/sites/all/modules/memcache/dmemcache.inc).

Český profesor na Oxfordu: Nejlepší studenti jsou všude stejní

Matematik Stanislav Živný popisuje svou cestu na Oxford. Jak se tam dostal, co bylo největším překvapením a jak si stojí české univerzity v porovnání s Oxfordem? Na to a mnohé další jsme se ho zeptali v následujícím rozhovoru.

Jak to vše začalo? Proč sis vybral právě Matfyz (Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy)? 

Už na základce i na gymplu mne bavila matika a nějak jsem se dostal k zajímavým algoritmům. Po spoustě víkendů strávených na nočních směnách v Madetě, jihočeské sýrárně, jsem si vydělal dost peněz na to, abych si z Ameriky nechal poslat Knuthovu trilogii The Art of Computer Programming, která se zabývá analýzou algoritmů, a která mne nadchla. A tak jsem se rozhodl studovat teoretickou informatiku a matiku. Na gymplu mě přemlouvali, ať jdu studovat na jaderku (praktičtější a více pracovních možností) či matiku. Nikoho jsem neposlouchal a šel jsem studovat informatiku…

Splnil Matfyz tvá očekávání?

Když se na studium dívám zpětně, tak asi ano. Kdybych si mohl vybrat znovu, tak bych asi šel studovat matiku, abych se naučil více teorie a vyhnul se praktičtějším informatickým oborům. Za mých let býval i pro teoretické informatiky povinný softwarový projekt, což byl naprostý nesmysl. Ale kromě toho jsem byl spokojen.

Na Matfyzu často neuspějí i jedničkáři. Jaký je recept na úspěšné dostudování? 

Každý má vlastní zkušenost, mojí výhodou byl fakt, že mě většina předmětů prostě bavila! Měl jsem velmi chytré spolužáky, které studium nebavilo a spoustu z nich prolezlo jen tak tak, a někteří vůbec. Matfyz je pro většinu studentů nová zkušenost. Většina lidí, kteří jdou na Matfyz patří k nejlepším na školách a tak často nejsou zvyklí moc makat. Pro mnohé je to poprvé, kdy mají možnost se potkat a porovnat se se spoustu stejně dobrých a často mnohem lepších studentů.

Studium ve Finsku, v Holandsku a doktorát na Oxfordu, kde nyní učíš – to je působivá dráha. Co za tím stálo? Co jsi udělal jinak než ostatní? 

Nejspíš to byla klasická souhra pracovitosti, vytrvalosti, a trocha štěstí. Ale jedním z mých životních kréd je, že štěstí přeje připraveným. Už během Matfyzu jsem měl chuť se někam podívat ,ale jako typický matfyzák jsem byl zmlsaný kvalitou Matfyzu a nechtělo se mi na “horší” školu. Bohužel, tehdy moc možností na zahraniční studia nebyla. Několikrát jsem měl domluvené studium v Austrálii ale ani kombinace fakultního a univerzitního stipendia nestačila na pokrytí všech nákladů. Nakonec jsem odešel na jednoroční magisterský program do Amsterdamu. Zpětně si myslím, že studium v zahraničí není tolik o studiu samotném. Člověk se pobytem v zahraničí obohatí v mnoha směrech. Myslím si, že by to mělo být povinnou součástí studia! Věřím, že dnešní studenti už mají mnohem více možností.

Jaké prostředí panuje v Oxfordu? Co tě nejvíce překvapilo, nadchlo, nebo zklamalo?

Oxford je velmi specifické místo, s ohromnou historií, která na každého návštěvníka či studenta dýchá ze všech směrů! Tradice, historie, a tutoriálový způsob výuky (malé skupinky 2-3 studentů mají pravidelná sezení s profesory) mne asi nadchly nejvíce. Oxford jsem zažil jako doktorand, postdoc, a teď i jako zaměstnanec s trvalou akademickou pozicí. Každá byla samozřejmě jiná. Ze začátku mě asi nejvíce překvapilo, jak moc je Oxford mezinárodní. Jako student jsem si našel kamarády z celého světa což je fantastická zkušenost. Od kolegů vím, že zažít to “jenom” v pracovním poměru není to samé, přestože většina vědců je zvyklá na mezinárodní komunitu. Každému bych doporučil jít studovat na Oxford, či jinou prestižní světovou univerzitu.

Je velký rozdíl mezi univerzitou zde v ČR a v Anglii?

V ČR mám zkušenost jenom s Matfyzem a v Anglii jenom s Oxfordem, takže raději porovnám jen tyto dvě školy. Oxford je výjimečný již zmíněným tutoriálovým způsobem výuky, který studentům umožnuje velmi rychlý rozvoj. Jeden školní rok trvá necelých šest měsíců, zbytek roku jsou studenti doma, na stážích atd. Na druhou stranu vidím, že nejlepší studenti jsou všude stejní. Průměrný student je zřejmě o něco lepší na Oxfordu, Matfyz má také více slabších studentů. Jinak jsou ale obě školy rozumně srovnatelné.

Nyní se věnuješ výzkumu VCSP. Vím, že matematici nemají tuto otázku rádi, přesto se na ni studenti často ptají. Jaké může mít výzkum VCSP důsledky v praxi?

Mým hlavním cílem a motivací je porozumět otázce: „Které problémy mohou být řešitelné efektivně a které ne, a kde přesně je ta hranice mezi jednoduchými a těžkými problémy?“ To je většinou dost teoretický výzkum, ale občas dělám i něco praktičtějšího, kde se snažím nalézt co nejefektivnější způsob řešení konkrétních problémů. Jak moc se mi to daří, to posoudit nedokážu, protože praktické otázky nechávám ostatním. Zkrátka praktické aplikace VCSP určitě má!

Co máš na práci matematika nejraději?

Matematika je nádherná! Člověk si pořád hraje a objevuje nové věci, to je na ní asi to nejkrásnější. Také se musí stále něco nového učit. Navíc, akademický styl života mi jaksi sedí.

Komentáře

Žijeme (a)sociálně

Spolupracujeme

  • Majáles
  • Scio