Žijeme (a)sociálně! facebook.com/easymagazine →

Chybová zpráva

User error: Failed to connect to memcache server: 127.0.0.1:11211 in dmemcache_object() (line 415 of /webs/easymagazine.cz/sites/all/modules/memcache/dmemcache.inc).

Nauč se válčit svými argumenty!

Je sobota dopoledne. Sedíte ve třídě cizí školy, na sobě máte lodičky a slušňácké šaty nebo oblek, vedle sebe dva kolegy a naproti soupeře. Za pět minut máte rozhodčímu vysvětlit, že účast ve volbách by měla být povinná. Ocitli jste se na poli soutěžního debatování. A tady se válčí.

Základem debatování je kontroverzní tvrzení. Třeba právě to, že by měla být zavedena povinná volební účast. Na každé straně máte tříčlenný tým. Oba se snaží svojí argumentací přesvědčit rozhodčího, že mají pravdu. K dispozici mají předpřipravené strategie, daný čas a pak už jenom vlastní hlavu a hlas. 

Působí to na první pohled jako ten nejsušší koníček na světě. Kdo by chtěl ve světě plném konfliktů trávit čas dobrovolně tím, že se bude s někým hádat? A co je na tom proboha zábavného?

Ale možná jste se i vy někdy dostali do situace, kdy jste zoufale potřebovali někoho o něčem přesvědčit. Rodiče, že ta oslava narozenin je tak důležitá i bez ohledu na vaše pololetní vysvědčení. Kamaráda, že mu ty peníze určitě vrátíte. Profesora chemie, že máte mít na vysvědčení jedničku, byť máte průměr 1,6. Revizora, že jste si zrovna koupili jízdenku a jenom ji teď nemůžete najít.

Brzy budete pravděpodobně přesvědčovat svého potenciálního zaměstnavatele, že sice možná nemáte tolik zkušeností, ale stejně by to s vámi měl zkusit a dát vám šanci je u něj nabýt.

Prošla jsem si všemi těmito situacemi a s čistým svědomím můžu říct, že nebýt toho, co jsem si odnesla z debatování, nejméně u poloviny z nich bych neuspěla.

„A to ti nevadí, že musíš obhajovat něco, čemu nevěříš?“

Stejně jako spousta jiných jsem mívala na většinu problémů pevné názory, se kterými by nehnul ani rudým hadrem rozzuřený býk. Debatování mi během těch šesti let, kdy se v něm pohybuji, ukázalo, že svět není černobílý.

Jedním z jeho základních principů je, že během jednoho turnaje musíte obě protichůdné teze obhájit i vyvrátit. S odstupem třeba pouhé hodiny a půl tak stojíte jakoby přímo na druhé straně toho, co jste tvrdili o těch pár desítek minut předtím. Na první pohled to zní, jako kdyby se po vás chtělo, abyste válčili sami se sebou a neměli vlastní názor. Ve výsledku je to přesně naopak. Nic vám nevytříbí vaše vlastní názory tolik, jako nutnost naučit se dívat na minci z obou stran.

Prostřednictvím řešení školného na vysokých školách/ reformy Rady bezpečnosti OSN/ zákazu kouření v restauracích nebo jestli je Ježíšek lepší než Santa Claus, se naučíte o věcech mnohem víc přemýšlet, naučíte se vyhledávat informace, pracovat v týmu, mluvit nahlas, uspořádat si myšlenky a to všechno vlastně mimochodem.

Když pak sedíte u onoho pracovního pohovoru, slyšíte sami sebe, jak vysvětlujete, proč jste pro pozici naprosto ideální a přitom víte, že nezníte namyšleně. Jak ovládnout svoji nervozitu a roztřesený hlas jste se naučili také už v debatních místnostech.

Umět mluvit znamená mít náskok. Pokud se tak jako já, bojíte, že si vyberete naprosto neperspektivní obor a nebudete schopní najít si práci, tak mi věřte, že schopnost obhájit své názory a prodat své zkušenosti (zejména pokud je ještě nemáte) je něco navíc. Něco, co vám škola sama o sobě nenabídne.

Autor: Judita Zelbová - profesionální debatér 

www.debatovani.cz

Fotogalerie: 

Komentáře

Žijeme (a)sociálně

Spolupracujeme

  • Majáles
  • Scio