Žijeme (a)sociálně! facebook.com/easymagazine →

Chybová zpráva

User error: Failed to connect to memcache server: 127.0.0.1:11211 in dmemcache_object() (line 415 of /webs/easymagazine.cz/sites/all/modules/memcache/dmemcache.inc).

Nechceme hledat mezi politiky lháře, říká Jan Tvrdoň z Demagog.CZ

Demagog.CZ ověřil již přes 5500 výroků. Projekt, který vznikl roku 2012, si dává za cíl mapovat výroky politiků a ověřovat, zda mluví pravdu. O tom, jak funguje systém ověřování či jak vzbudit zájem o současný svět u mladé generace, jsme se bavili s Janem Tvrdoněm, vedoucím tohoto projektu.

Kde vznikla myšlenka vytvořit projekt Demagog?

Demagog.CZ vznikl před třemi lety na FSS Masarykovy univerzity díky studentům Tereze Skládankové, Matěji Hruškovi a Ondreji Lunterovi. Matěj s Ondrejem už dva roky před tím založili Demagog.SK. Základním konceptem bylo ověřovat výroky politiků z různých debat. Politici ani moderátoři nemají často zpětnou vazbu a veřejnost se v jednotlivých argumentacích z různých oborů neorientuje. Někdy také nemůže moderátor ani divák politikům oponovat nebo si zjistit, na kolik politici argumentují korektně.

Byla po Demagogu společenská objednávka?

Nevzpomínám si, že by po zrovna takovéhle projektu byla poptávka, ale nejspíš ano, protože tehdy začalo vznikat mnoho dalších iniciativ. Řekl bych, že hlavním důvodem byla nepopulární Nečasova vláda. Po vzniku Demagogu jsme zaznamenali velkou mediální odezvu, některá média nás bulvarizovala jako projekt, který objeví a bude hlídat lháře. O to samozřejmě nemáme zájem, spíš chceme poukazovat na práci s fakty, které si každý může sám dohledat.

Jak je náročné zmapovat jednu debatu? Co to všechno obnáší?

Základem je získat přepis debaty a vytáhnout z něj všechny faktické výroky. Ověřujeme je všechny, protože nechceme, aby naše subjektivní názory ovlivňovaly, který výrok vybrat a který ne. Navíc nás mohou obvinit, že někomu straníme nebo naopak někoho poškozujeme. Ověřujeme pouze faktické výroky, čili neřešíme výrok typu - pravice je lepší než levice v otázce nezaměstnanosti nebo naopak, protože je to názor a každý si o tom může myslet cokoliv. Jde nám o absolutní nezávislost na politicích a stranách, takže než ověření vyjde, projde trojstupňovou kontrolou. Tým se dělí na experty a analytiky. Analytik dostane výrok, ověří ho a pošle ke kontrole zpět k expertovi, a pokud je vše v pořádku, pošle ho ještě na jednu kontrolu. Musíme také samozřejmě brát ohled na kontext teze, protože nemohou být dva podobné výroky hodnoceny jinak. Objektivita by u nás měla být zaručena tím, že stážisté mají nejrůznější politické názory a zastávají rozdílné ideologie.

Jaké diskuze si přednostně vybíráte? Kontrolujete jenom pár pořadů nebo to, co je zrovna aktuální?

Od počátku ověřujeme Otázky Václava Moravce, protože přepis debaty dostaneme vždy druhý den po odvysílání. Navíc jsou tam zvány strany na základě zastoupení ve sněmovně. Teď už ale neděláme všechny díly, protože některé jsou nezajímavé. Ověřujeme i Hyde Park ČT24, Partii na Primě nebo rozhlasové debaty. Zaměřujeme se také na jednorázové akce - důvěra Rusnokově vládě, rozpravy o rozpočtu, a pak jednotlivé volby. Naší poslední novinkou je ověřování slibů prezidenta Zemana, které si dal před zvolením v TV diskuzích. Našli jsme 36 konkrétních závazků (jedná se o faktické sliby), zatím jich porušil 8. Chceme se též věnovat složitějším tématům, teď například řešíme elektronickou evidenci tržeb. V budoucnu bychom se chtěli věnovat otázce humanitního vzdělávání.

Pokoušíme se také sbírat data a dělat si statistiku, ale děláme to spíše pro fanoušky na sociálních sítích. Nezjišťujeme, který politik je největší lhář, protože se to nedá objektivně posoudit. V průměru je pravdivých výroků kolem 65 % a nepravdivých/zavádějících 20 %, což si myslím, že není tak hrozné.

„Plány do budoucna – sliby Zemana a factchecking k ruské propagandě“

Jaké máte vztahy s politiky?

Nejčastěji se nám ozvou, když nesouhlasí s nějakým ověřením výroku, a tak nám posílají různé materiály, na základě kterých bychom mohli naše hodnocení změnit. Teď nám například psal Marek Prchal, který dělá PR v ANO, kvůli jednomu výroku Andreje Babiše. Žádný vážný problém jsme zatím neměli, i když čas od času o nás napíše na blog Tomio Okamura nebo nás vyhejtují Svobodní. Před časem jsme dostali dvě nabídky – jednu od ministra vnitra Milana Chovance a druhou od bývalého primátora Tomáše Hudečka. Oba chtěli udělat seminář, ve kterém bychom jim poradili, jak komunikovat navenek. To jsme samozřejmě odmítli, protože by nám to srazilo kredit.

Pracovní kolektiv tvoří hlavně vysokoškolští studenti. Jakým způsobem je získáváte?

Původní tým tvořili studenti FSS MU, teď máme zastoupení napříč celou zemí. Buď dáme inzerát na různé humanitní katedry VŠ, anebo se nám často hlásí lidé sami. Nejdřív si otestují pár zkušebních výroků a seznámí se se systémem ověřování. Často pak u nás zůstanou na stáž, která je sice neplacená, ale přesto máme velký zájem. Žádné velké náborové kampaně neděláme, většinou jenom sdílíme inzerát na Facebooku.

Jak by měl vypadat ideální stážista? Co by měl mít za sebou?

Určitě musí mít zájem o současné dění, zajímat se o politiku a vědět, jak funguje, číst média. Hlavní je nadšení a zájem se identifikovat s cíli projektu. Z principu by to měl být vysokoškolák, protože je to vhodný doplněk ke studiu. Nedáváme žádné hranice, je to individuální.

Kým a jak je projekt financován?

Jsme nezisková organizace a fungujeme na grantech, plus jsme dělali nějaké jednorázové komerční zakázky pro média. Rádi bychom rozjeli dárcovství, aby nás mohli konkrétní lidé i podporovat a my nebyli závislí jenom na grantech.

Máte nějaké vize do budoucna co na Demagogu změnit?

Budeme pokračovat v diskuzích a sledovat aktuální kauzy, mapovat sliby Zemana. Přes léto budeme přebudovávat tým a rozšiřovat ho, navíc rozdělíme stážisty do týmů, které se budou zabývat jedním konkrétním tématem. Přemýšlíme také o možnosti factcheckingu k ruské propagandě, která proniká do Evropy. Společně se slovenským a polským Demagogem si vyměňujeme know how a diskutujeme, jak projekt posouvat dál. Chtěli jsme spolupráci také s maďarským, ten ale bohužel zanikl, nejspíš kvůli tamějším podmínkám.

„Občanská hrdost není jenom vyhrát MS v hokeji.“

Demagog vznikl díky studentům, což vyvrací mínění o mladých lidech a jejich pasivitě. Myslíte si, že mladá generace je na tom tak špatně, jak se obecně říká?

Asi jsme výjimka potvrzující pravidlo. Často se říká, že dřív bylo líp, ale nemyslím si, že by teď byli mladí lidé pasivnější. Bohužel by jich mohlo být aktivních daleko víc. Podle mě tady selhává občanské vzdělávání – nezachrání to neziskovky ani rodina. Školy se tomuto tématu absolutně nevěnují. Osobně žiju v hrozné bublině, protože mám okolo sebe plno aktivních lidí, kteří pořád něco dělají – kamarádi jezdí pomáhat na Kavkaz, další pořádají debaty, ty píšeš do časopisu.

Jakým způsobem by se ta neaktivita dala změnit?

Nevím, jak zájem u mladých lidí probouzet. Řešením ale určitě není rezignace. Nejde o to, že by svojí aktivitou měli změnit společnost, ale být jejím aktivním prvkem. Rozhodně není potřeba se hned stát členem nějaké organizace, stačí třeba jen chodit na veřejné přednášky. Politika je jedna z oblastí, které mladé lidi nezajímá, i proto je mezi nimi nejvíce nevoličů. Navíc mladí jsou často náchylní na jednoduchá řešení, což dokládají například studentské volby, ve kterých dostala mnoho hlasů DSSS. Na druhou stranu to alespoň vede lidi k diskuzi o politice. Demagog není jenom o ověřování a komunikaci v týmu, ale také zjistíš, jak politika fakticky funguje - jsi zapojen do činnosti, setkáváš se se zajímavými lidmi a děláš aktivitu navíc ke škole. Může to taky probudit občanskou hrdost, která se u nás většinou projevuje jenom během MS v hokeji.

Neměla by v rozhledu pomáhat škola? Mít předměty, kde by se diskutovalo o současnosti, besedy s hosty, stáže studentů v různých organizacích?

Určitě, vzdělávání je u nás velký problém. Ve výuce by měly být zakomponovány prvky občanského vzdělávání, kde by se debatovalo o současném děním, zapojování lidí do významných výročí. Ty akce musí být samozřejmě mnohonázorové, protože škola nemůže nutit žákům jednu ideologii, se kterou se ztotožní. Když jsem byl na střední, moc vzdělání jsem v tomto směru nedostal a obávám se, že jinde to není lepší. Ale možná školám křivdím, třeba se takovéhle události běžně konají.

Bude někdy líp nebo už bylo?

Myslím si, že od Sametové revoluce žijeme v nejlepší době, jaké můžeme – jsme zabezpečeni celkem dobře materiálně a máme svobodu – tyto hodnoty jsou bezprecedentní. Je jasné, že se nám nemusí vše líbit, ale o tom je pluralitní demokracie, jejíž základem je diskuze nad problémem. A když občan nesouhlasí s politickým vývojem v zemi, musí být aktivní, tlačit na politiky nebo je podruhé nevolit. Nelíbí se mi výroky typu „bylo líp“ a „bude líp“. Nevěřím na jakékoliv mesiáše, kteří slíbí nesplnitelné kroky ve smyslu fungování a směřování státu díky jednoduchým řešením. Je nebezpečné věřit jednomu spasiteli, který říká, že vše zařídí, protože ta poslušnost k němu lidi degraduje na úroveň odevzdání jakéhokoliv rozhodování za sebe samého. Ani přímá demokracie mi nepřijde všespásná.

Jan Tvrdoň pochází ze Slovácka. Je vedoucím projektu Demagog.CZ, který ověřuje faktické výroky politiků. Za rok 2012 projekt získal Novinářskou cenu. V současnosti je také koordinátorem Iniciativy pro evropské hodnoty. Mezi jeho zájmy patří sledování politických diskuzí a jednání poslanecké sněmovny, sport, literatura faktu a hudební masakry.

Komentáře

Žijeme (a)sociálně

Spolupracujeme

  • Majáles
  • Scio