Žijeme (a)sociálně! facebook.com/easymagazine →

Chybová zpráva

User error: Failed to connect to memcache server: 127.0.0.1:11211 in dmemcache_object() (line 415 of /webs/easymagazine.cz/sites/all/modules/memcache/dmemcache.inc).

„Při povinné češtině, matematice a cizím jazyku by u maturity propadla polovina studentů“, říká Tomáš Feřtek z EDUin

Ministr školství vydrží průměrně ve svém úřadu 17 měsíců. Nedávno odvolaný Marcel Chládek byl ministrem od ledna 2014 až do května 2015, kdy ho odvolal premiér Sobotka kvůli špatným vztahům ke svým podřízeným. Jak dopadlo jeho působení v úřadu? Jaká je nová šéfka rezortu Kateřina Valachová? A potřebujeme vůbec státní maturitu? Na to jsme se ptali Tomáše Feřteka ze vzdělávací organizace EDUin.

Jak byste zhodnotil působení ministra Chládka v úřadu? Co se mu povedlo?

Oceňuji, že zpočátku se snažil navázat na to, co bylo na ministerstvu rozpracováno za předchozích ministrů - nehodil všechno pod stůl. Byl vcelku obratný vyjednavač, dosáhl nakonec dohody nad novelou školského zákona, vláda přijala Strategii vzdělávací politiky 2020, kterou nastartoval jeho předchůdce Petr Fiala. A alespoň v nějaké podobě prošel vysokoškolský zákon.

A v čem byl slabý?

Byl nepředvídatelný, často názorově otočil na obrtlíku. Původně tvrdil, že chce prosazovat model finského školství. Tedy školství sociálně soudržné, kde se děti dlouhodobě vzdělávají spolu, výuka je individualizovaná. Ale když nastoupil do funkce, otočil a stal se z něj nadháněč dětí do učilišť. Spousta nápadů byla chaotická – něco jiného bylo napsáno ve schválené vládní koncepci a něco jiného prosazoval ministr v prováděcích vyhláškách. A pokud jde o personální situaci na úřadu, nešlo jen o to, že se k podřízeným nechoval úplně hezky. On úřad destruoval - odcházeli obtížně nahraditelní lidé.

Účastnil jste se kulatých stolů, o kterých pan Chládek říkal, že je zřídí?

Zpočátku se opět zdálo, že ministr chce otevřít širokou diskusi, sliboval zřídit osm kulatých stolů k jednotlivým problémům – k reformě maturity, inkluzi… Jeden z nich měl být průřezový, věnovaný vzdělávací politice. Toho jsem se účastnil, ale sešel se jen jednou. Když zástupci ministerstva zjistili, že ti přizvaní lidé jsou dosti kritičtí, podruhé už ho nesvolali. Jiné kulaté stoly se sice konaly pravidelněji, ale z žádného nebyly k dispozici veřejné výstupy, žádná šance dozvědět se, o čem se debatovalo. Takže i původní záměr otevřenosti se otočil v pravý opak.

Co konkrétně zlomilo vaz bývalému ministrovi?

I když to na veřejnosti tak vypadalo, Chládek nebyl odvolán kvůli jednomu článku v novinách. O jeho problémech se vědělo dlouhou dobu. Novináři, a nejen z médií patřících Andreji Babišovi, se snažili přes půl roku ověřit informace o jeho chování. Náznaků, že situace je neudržitelná, přibývalo. Když vyšel článek v Mladé frontě Dnes, premiér Sobotka se pravděpodobně bál, aby se neprovalilo ještě něco horšího, a proto Chládka odvolal.

 „Ministerstvo školství už není bráno jako zbytkové.“

Co říkáte na novou ministryni Kateřinu Valachovou? Vybral premiér Sobotka dobře?

ČSSD hledala úpěnlivě a měla velký problém, koho vlastně nominovat. Chládek se na funkci dlouhá léta připravoval a mezi politiky neměli sociální demokraté rychlou náhradu. Paní Valachová nebyla politička, ale vysoká státní úřednice a profesně se věnovala něčemu jinému. Podílela se však jako Dienstbierova náměstkyně na novele školského zákona, především paragrafu, jenž se týká inkluze, což je jeden z klíčových problémů našeho školství. V tom se vyzná. Ale o jejím úspěchu rozhodne také to, zda dokáže prosadit svoje představy vůči ostatním ministrům a také v rámci strany.

Byla vybraná na základě genderového klíče?

Premiér Sobotka už dříve říkal nahlas, že ho bude uplatňovat, ale podle mě to nebylo jediné kritérium. Kdyby šlo jen o toto, dostala by ministerstvo nějaká jiná zasloužilá sociální demokratka.

Nedostávají strany ministerstvo školství jenom do počtu, aby se neřeklo?

Nemyslím si to, protože rezort si vybrala nejsilnější koaliční strana. ČSSD ho dlouhodobě chtěla a sám Chládek se na něj připravoval. Dříve tradičně dostávala ministerstvo školství nejmenší koaliční strana jako zbytkové. Takto bylo MŠMT vnímáno do nástupu Petra Fialy. Jeho působení dodalo úřadu váhu, byť Fiala nebyl tehdy ještě členem ODS.

Který z ministrů vám připadal nejkompetentnější a dokázal nejvíce prosadit?

Každého ministra musíme hodnotit v kontextu doby. Dá se říct, že každý něco udělal – někdy lépe, někdy hůře. Největší posun byl podle mě za Ondřeje Lišky, který obrátil agendu úřadu k důležitým věcem. Vnímám pozitivně i působení Petra Fialy, který dokázal sjednat dohodu například okolo státní maturity a po éře „dobešovské“ hysterie resort stabilizoval. Díky němu se úřad začal chovat předvídatelně a víc komunikoval. EDUin dělal tehdy kampaň věnující se vzdělávání a byli jsme schopni s lidmi z ministerstva efektivně spolupracovat a dohodnout se.

 „Zaměstnavatel více ocení odbornou práci než papír s čísly.“

Potřebujeme vůbec státní maturitu? Není to jen zbytečné vyhazování peněz z rozpočtu?

Je otázka, jestli bychom státní maturitu zaváděli, kdybychom věděli, co nás pak bude čekat. Ale nebyl bych dnes pro to ji zase zrušit. Jednak jsme do ní investovali velké peníze, jednak do ní hlavně učitelé dali mnoho energie. Takže lepší řešení je současný maturitní model dál proměňovat a vyvíjet, než se vrátit k její původní podobě.

Neměla by být maturita více praktická? Řešit „skutečné“ problémy než křížkovat písmena?

Maturita nejsou jenom křížkovací úlohy, protože zkouška má státní a školní část. Myslím, že se brzy začne diskutovat o lepším modelu zkoušky. Podle mě by stát měl kontrolovat jen didaktické testy, které by představovaly minimální úroveň znalostí. Ve školní části by se pak zkoušelo to, co je pro školu specifické.

Co maturita zlepšila?

Za krok vpřed považuji zkoušky z jazyků. Jejich podoba do značné míry vychází z mezinárodních jazykových zkoušek. Ústní zkouška z češtiny mi trochu přijde jako parodie na znalosti literatury, i tak vidím posun v tom, že se nezkouší literární dějepis, ale student analyzuje dílo. Také didaktický test z češtiny přes všechny problémy směřuje ke schopnosti porozumění textu, což dříve nebylo běžné.

Jaký je váš názor na současný model maturity? Je vyhovující?

Je vyhovující v rámci možného. Zatím jsme nedospěli k ničemu lepšímu. Měli bychom směřovat k tomu, že nebudeme zkoušet jednotlivé předměty, ale dáme u maturity studentům komplexnější úkol, který ověří, jak umějí zacházet s tím, co se na škole naučili. Máte den, dva na vypracování, plný přístup ke zdrojům a musíte napsat nějaký text, přeložit cizí text, napsat shrnutí v angličtině, pracovat s grafy a daty, musíte umět vyrobit prezentaci a na konci projekt prezentovat před maturitní komisí. Pokud práci obhájíte, odcházíte ze školy s maturitním vysvědčením a konkrétní prací. Takto postavená zkouška by ověřila vaše kompetence daleko lépe. Navíc student by si pravděpodobně vybral téma práce, které souvisí s jeho budoucím profesním směřováním, a výsledek by byl pro zaměstnavatele daleko zajímavější než maturitní vysvědčení s číslicemi. Tento model se zkouší v Dánsku už několik let a i u nás se některé školy vydaly samostatně touto cestou.

„Otázka na Jidáše je sestavena v souladu s maturitním katalogem.“

Byl byste pro povinnou maturitu z matematiky?

Ne, protože by to vedlo k destrukci maturit. Stačí se podívat, jaká je neúspěšnost u testů z matematiky teď. Pokud by CERMAT nezměnil jejich náročnost a ministerstvo by zavedlo místo jedné povinné zkoušky tři – češtinu, matematiku a cizí jazyk, pravděpodobná neúspěšnost by se pohybovala někde mezi třetinou až polovinou všech maturantů. Ředitel CERMAT pan Zíka to spočítal na 48 %. Pokud by byla vyřazena polovina maturantů, dalo by se to ještě prezentovat jako problém líných studentů? To asi ne, jedná se evidentně o systémový problém.

Vrátil byste vícestupňovou úroveň maturit? Je šance, že by vysoké školy akceptovaly vyšší maturitu jako přijímací zkoušku?

Nevracel bych se k tomu systému, neosvědčil se. Nelze od jedné zkoušky chtít, aby zároveň hlídala spodní laťku, a zároveň sloužila jako vstupenka na vysokou. I pokud by se dělala v rámci maturity i zkouška, kterou by akceptovaly vysoké školy, musela by vzniknout ve spolupráci s nimi. Ale vzhledem k tomu, kolik těch fakult je, nevidím takovouto dohodu jako reálnou.

Co říkáte na kauzu Jidáš? Má být otázka z Bible v didaktickém testu z češtiny?

Ta otázka je sestavena v souladu s maturitním katalogem, proto nelze proti ní mít námitek. Jedná se o čtenářskou úlohu, k jejímuž vyřešení potřebujete nějakou obecnou znalost. Navíc s Jidášem Iškariotským a dalšími postavami z Bible se běžně setkáte v literární výchově. Je to znalost, kterou považuji za samozřejmou součást všeobecného kulturního přehledu. Jidáš je silný kulturní mem, s nímž se budeme ve veřejné komunikaci potkávat ještě velmi dlouho.

Tomáš Feřtek (1962) se narodil v Praze. Vyučil se mechanikem – elektronikem a tři roky studoval Pedagogickou fakultu UK, obor Český jazyk a Občanská nauka. V letech 1991–2007 byl reportérem a šéfreportérem časopisu Reflex. Podílel se jako dramaturg a scénárista na výrobě detektivních seriálů Kriminálka Anděl a Případy 1. oddělení. Pracuje pro Českou televizi. Je spoluzakladatelem obecně prospěšné společnosti EDUin, která se zabývá popularizací vzdělávání, autorem několika publikací o reformě vzdělávání a turistických průvodců pro rodiny s dětmi. Rád chodí do přírody a jezdí na kole.

Komentáře

Žijeme (a)sociálně

Spolupracujeme

  • Majáles
  • Scio