Žijeme (a)sociálně! facebook.com/easymagazine →

Chybová zpráva

User error: Failed to connect to memcache server: 127.0.0.1:11211 in dmemcache_object() (line 415 of /webs/easymagazine.cz/sites/all/modules/memcache/dmemcache.inc).

Rektor Anglo-americké vysoké školy: Obecně jsou v ČR veřejné vysoké školy lepší než soukromé

Alan Krautstengl, rektor Anglo-americkej vysokej školy, pre EASY magazine hovorí o českom vysokoškolskom prostredí, porovnáva ho s USA. Pre AAU je podľa neho trhom celý svet a obecne sú v ČR lepšie verejné vysoké školy ako súkromné.

Čomu ste sa venovali pred tým, než ste sa stali rektorom Anglo-americkej univerzity?

Vystudoval jsem matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Poté jsem odjel do Spojených států, kde jsem získal další magisterský a posléze i postgraduální titul na Kent State University v Ohiu. Po studiu jsem dohromady 13 let přednášel na různých amerických univerzitách v Ohiu, Jižní Dakotě, Portoriku nebo Kalifornii.

Po návratu do České republiky jsem byl dva roky prorektorem na Vysoké škole finanční a správní, na AAU jsem přednášel matematiku a v první polovině roku 2005 jsem se stal na AAU rektorem.

Prečo ste sa po pôsobení v USA rozhodli vrátiť do ČR?

Zčásti to bylo z rodinných důvodů. Ve Spojených státech se nám narodila první dcera, čekali jsme druhé dítě a do určité míry se nám stýskalo po Česku. Nebylo to jednoduché rozhodnutí, důležité pro nás bylo vztah s Amerikou nadále tříbit a budovat. Proto jsem rád za práci, kterou dělám. Filozofie téhle školy odpovídá americké univerzitě, je to americký model. Studenti z USA jsou naší největší klientelou a odtud máme taky celou řadu profesorů.

Takže ste sa rozhodli kandidovať na post rektora, aby vám nechýbala Amerika?

Je to jeden z důvodů, který mě na téhle škole lákal. Umožnilo mi to pokračovat v americkém vzdělávacím prostředí, které mě baví a rozumím mu. Navíc tady nemusíme nic, co se týče systému, vymýšlet, protože je to používaný model.

Pro nás je trhem celý svět

Spomínali ste, že najväčší počet študentov je z USA. Z Českej republiky ich pochádza približne len 20 percent.Čím je to zapríčinené?

Nám je úplně jedno, odkud studenti jsou. Pro nás je podstatné, aby ti studenti měli vyhovující jazykové znalosti a akademické předpoklady. Když tady k nám přijde student z Čech, tak to není ani výhoda, ani nevýhoda. Mám ale radši dobrého českého studenta než průměrného amerického studenta, mám radši dobrého amerického než průměrného švédského a tak dále. Čechů a Slováků je na naší škole dohromady kolem dvaceti procent, což je po Američanech druhá největší skupina, ale pro nás je trhem celý svět. Nabízíme velice kvalitní americké vzdělání s tím, že sídlíme v samém srdci Evropy, v historickém centru Prahy. Jsme atraktivní pro studenty jednak přímo ze Spojených států, jednak z našeho regionu, tedy z Česka a Slovenska. Mnoho studentů pochází z bývalých zemí Sovětského svazu a z Balkánu. Naši studenti jsou celkem z více než 60 zemí světa.

Nemyslíte si, že českých študentov odrádza výška školného?

Nerad bych profiloval české studenty jako celosvětově chudé. Není to pravda, a navíc často při nástupu ke studiu mají zajištěné bydlení. Zároveň jsme před dvěma lety zavedli program stipendií, díky kterému je možné studovat AAU zdarma. Jestli máte průměr mezi 3,9 a 4,0, přičemž to je maximum, dostanete od nás stoprocentní slevu na školné. Jestli máte průměr mezi 3,8 a 3,9, platíte 70 procent ceny a takhle se to stupňuje. Naším cílem je motivovat studenty, kteří nám pak dělají reklamu. Ročně na tato stipendia vynakládáme miliony korun. Zdarma u nás taky mohou studovat lidé, kteří mají status uprchlíka. Samozřejmě musí splnit akademické předpoklady. Můžete nás obvinit z pozitivní diskriminace, ale co se nám osvědčilo, je stoprocentní sleva na školné také pro jednoho Roma ročně. V tomhle případě se snažíme ocenit to, že ti lidé pocházejí z prostředí, které objektivně není úplně ideální a vzdělání tam není tradiční hodnotou, ale i tak se snaží. Navíc úroveň vzdělání poskytujeme za nějakých 50–60 procent ceny, kterou byste zaplatili za školu podobného typu třeba ve Spojených státech, bez ztráty kvality. To znamená, že v poměru kvalita/cena jsme na tom velice dobře. My se porovnáváme s nejlepšími světovými univerzitami.

V čom sú podľa vás súkromné vysoké školy v Českej republike lepšie ako štátne?

Když se podíváte na tenhle problém celosvětově, tak ty nejlepší vysoké školy jsou soukromé. Je pár výjimek jako MIT, Caltech, Berkeley. Harvard, Oxford, Cambridge, Yale, Stanford a tak dále, to jsou všechno soukromé školy. Celosvětově jsou elitou školství soukromé vysoké školy. Totéž nelze říct o České republice. Když bych to měl brát obecně, tak jsou u nás veřejné vysoké školy lepší než soukromé. Je to dáno historickými a společenskými souvislostmi. Některé soukromé vysoké školy také mají velmi mírné požadavky na přijetí a často tam jdou studenti, kteří se nedostanou na veřejné vysoké školy. Co se týče AAU, tohle srovnání pro nás není skoro vůbec relevantní. My se neporovnáváme s českými, ale s nejlepšími světovými univerzitami. Je to dáno i naší filozofií, my máme zájem o kvalitní studenty, v průměru proto přijímáme jenom čtyři uchazeče z deseti. Navíc se u nás neplatí školné za dobu studia, jak je to u většiny soukromých škol v Čechách. U nás si studenti platí podle počtu kreditů, které si zapíší. Jak říkáme, my jsme hospoda, kde zaplatíte za to, co sníte, ne za to, jak dlouho tam sedíte.

Myslíte si, že by verejným vysokým školám pomohlo, ak by bolo zavedené školné?

Nemyslím si, že jsem ten správný člověk, který by měl dávat lék na české vysoké školství. Velkým problémem je nedostatečná propojenost škol s praxí a firmami. Nevím, jestli by školné tenhle problém vyřešilo. Sú podľa vás české vysoké školy v niečom lepšie ako tie v USA? Je jeden hlavní rozdíl a to je lokalita. Kromě amerického stylu výuky můžeme stavět i na historické tradici střední Evropy. Pokud přednášíme středoevropská nebo východoevropská studia, židovská studia, umění, architekturu a tak dále, můžeme využít tradici a polohu, což je neskutečná výhoda. Když budete vyučovat renesanční architekturu, je rozdíl jen o ní mluvit, nebo vyjít z budovy školy a pozorovat ji přímo. Druhý rozdíl je mezinárodní propojení. Je pravda, že ve Spojených státech máte celou řadu zahraničních studentů, Američané jsou tam ale vždy ve většině. Na AAU není ani jedna skupina takhle veliká.

Snažíme se získat prestižní americkou akreditaci

AAU je súkromná inštitúcia, kto je jej vlastníkom?

Nikdo. Máme status obecně prospěšné společnosti, nejsme tedy ani společnost s ručením omezeným ani akciovka. Největším rozdílem mezi typy těchto společností je, že my ze zákona nemůžeme tvořit zisk, respektive ho musíme všechen investovat zpátky do fungování školy. Aké máte s AAU plány do budúcna? O co se snažíme dlouhodobě, je prestižní americká akreditace WASC (Western Association of Schools and Colleges). Tuto akreditaci mají třeba Caltech, Stanford, Berkeley. Momentálně jsme v polovině akreditačního procesu, a když tuto akreditaci získáme, staneme se první neamerickou školou, které se to povedlo a katapultujeme se do mnohem prestižnější a elitnější skupiny vysokých škol.

V horizonte koľkých rokov predpokladáte, že túto akreditáciu získate?

Nejdříve potřebujeme získat kandidaturu, pak plnou akreditaci a teoreticky by to šlo i propojit. V květnu přijde akreditační komise, celkově je to otázka dvou až čtyř let. Máte aj krátkodobé plány? Od příštího roku začneme vyučovat i v paláci Thurn-Taxisů, kam se postupně stěhujeme. Je to skutečně magnificentní budova a pochopitelně ty nejhezčí prostory budou využity jako učebny, ne jako administrativní místnosti. Taky pracujeme na rozjetí špičkového programu žurnalistiky, plánujeme nadále rozvíjet židovská studia.

Pokud mají studenti lokální ambici, nejsme pro ně to pravé ořechové

Rastie počet študentov vašej školy?

Rosteme stále a intenzivně, ale nikdy to nechceme dělat na úkor kvality. Svého času jsme rostli o 20–30 procent ročně, pak to bylo někde kolem 10 procent, teď to opět stoupá. Děláme to ale konzervativně, rozumně. Nikdy se nám taky nestalo, abychom nepřijali kvalitního studenta z kapacitních důvodů.

Podľa čoho rozhodujete, ktorí študenti kvalitní sú a ktorí nie?

Přijímací řízení má několik fází. Nejprve nám student musí prokázat znalost angličtiny, nejčastěji formou testu TOEFL. Výjimku mají rodilí mluvčí a studenti, kteří minimálně jeden rok úspěšně studovali v angličtině na školách v zahraničí, nebo ti, kteří studovali na anglických bilingválních školách tady v Čechách. Druhou podmínkou k přijetí je doklad o ukončení středoškolského studia. Dále nám studenti musí napsat motivační esej, proč by u nás chtěli studovat. Také musí mít dva doporučující dopisy od významných lidí nebo těch, jejichž názor má váhu a kteří daného žadatele současně velmi dobře znají. Když splní tyhle podmínky, koná se pohovor s děkanem konkrétní školy (na AAU synonymum fakulty – pozn. red.), na kterou se hlásí. To je akademická část, pak ještě musí zaplatit školné, mnoho studentů na naší škole potřebuje víza, ale to je spíš formální stránka.

Ako sa môžu českí študenti čo najlepšie pripraviť na tento prijímací proces?

Myslím si, že se velmi připravovat nemusí. U nás mohou začít studovat na podzim i na jaře, hypoteticky i během semestrů, ohledně toho se poradí s děkanem. Důležité je, aby si zájemci o nás co nejvíce zjistili, jestli opravdu chtějí studovat u nás. Musí vnitřně zjistit, že my jsme pro ně to pravé. Pokud mají ambici lokálního, tedy česko-slovenského prostředí, pravděpodobně nejsme to pravé ořechové. Jestli opravdu chtějí působit v mezinárodním prostředí, jsme velmi lákavou alternativou.

Komentáře

Žijeme (a)sociálně

Spolupracujeme

  • Majáles
  • Scio