Žijeme (a)sociálně! facebook.com/easymagazine →

Chybová zpráva

User error: Failed to connect to memcache server: 127.0.0.1:11211 in dmemcache_object() (line 415 of /webs/easymagazine.cz/sites/all/modules/memcache/dmemcache.inc).

Rozhovor s DIV I DED: O fóbiích a hudbě

Nestává se příliš často, že se vám povede odchytit pohromadě kapelu, jejíž členy od sebe dělí celá republika. Nicméně když se ta možnost naskytla při příležitosti jejich koncertu v Ústí nad Labem, neodolal jsem a členy shoegazového dua Divided vyzpovídal.

Na začátek mi to nedá se nezeptat, jak jste se dali dohromady? Ústí a Frýdek-Místek, to je slušná dálka na zakládání kapely.

Viktorie: Měli jsme společný koncert v Plánu B v Ostravě, ještě s našima minulými projekty, a nějak jsme se žánrově shodli. Asi už nás nebavilo dělat to, co jsme dělali, tak jsme si řekli, že bychom mohli dělat něco dohromady.

Hádám, že název s tím asi trochu souvisí. Kdo na něj přišel?

Viktorie: Koho to vlastně napadlo, tebe nebo mě?

Filip: Mě. Je to tak, protože my žijeme pět set kilometrů od sebe, tak jsme oddělení, a proto Divided. A když se sejdeme, tak prostě děláme muziku.

Mimochodem, v jakých kapelách jste působili předtím?

Viktorie: Já jsem zpívala v Dignity Dope, což byla taková elektronika.

Filip: Tak já jsem neměl kapelu (smích). Ne, hrál jsem v Saturn United a hráli jsme něco podobného. Prostě shoegaze, kytarovka.

Včera jste odehráli svůj druhý koncert. Jaký z toho máte pocit?

Viktorie: Já jsem nadšená, protože to živě fakt zní hrozně podobně jako studiovka. Přijde mi to… dobrý, ale myslím, že ještě potřebujeme bubeníka. Ten komp (automatické bicí, pozn. autora) mezi námi není úplně ideální.

A reakce lidí na vás?

Viktorie: Hodně dobrý, samá chvála.

Máte nějaké plány do budoucna?

Filip: My plány nemáme. Jestli má někdo plány s námi, to nevím (smích).

Viktorie: Teď je priorita koncertování, abychom si na to nějak zvykli. A pak sehnat bubeníka a dostat se do zahraničí.

Přemýšleli jste někdy o tom, že byste měli texty v češtině?

Filip: Ne, vůbec. Viktorii to nesedí a ani já nechci. V angličtině se mi to líbí víc.

Takže angličtina není jen kvůli zájmu v zahraničí, ale už kvůli samotné tvorbě?

Filip: Vzhledem k zahraničí je to určitě výhoda, ale prostě se nám to líbí.

Viktorie: Já si naší tvorbu v češtině vůbec nedokážu představit.

Kde všude čerpáte inspiraci?

Filip: Tak z toho prostředí kde se pohybujeme.

Viktorie: Celá deska vznikala ve Frýdku a Frýdek-Místek, to je zvláštní město. Takže asi to prostředí.

Filip: Je to takové město duchů.

Když jsme u toho, jaký máte vztah k vašim městům?

Viktorie: Já jsem na jednu stranu hrozně ráda, že jsem se v Ústí narodila, protože mě to hrozně obrnilo. Ústečáci fakt můžou žít kdekoliv, protože to je naprostý punk. A myslím, že tady člověk i najde inspiraci, protože tady je to tak hnusný, až je to krásný.

Filip: Já to mám podobně, akorát to není tolik punk. Spíš dost nudný. A když se nudím, tak prostě skládám.

Berete inspiraci i v jiných shoegazových kapelách, jako jsou třeba My Bloody Valentine?

Viktorie: Je vtipné, že já v životě neposlouchala shoegaze a až teď ten žánr poznávám.

Filip: To spíš v The Jesus and Mary Chain, zrovna My Bloody Valentine jsou podle mě docela přeceňovaní.

A nějaké další kapely?

Filip: Jako hudebně? Oasis.

Viktorie: Já snad nějakou hudební inspiraci ani nemám.

Co vám hraje do uší v soukromí?

Filip: Kabát.

Jako vážně? (smích)

Filip: Ne (smích). Poslouchám teď hlavně asijský dream pop. Pak Smashing Pumpkins. Z elektroniky se mi líbí Kraftwerk, Prodigy, Chemical Brothers. Poslouchám tak jako všechno.

Viktorie: Já teď poslouchám surf rockový věci. Hrozně mě začala bavit surf rocková kytara. A Depešáky, to je moje láska.

Na závěr trochu zabrousím do osobní roviny, co pro vás hudba znamená?

Filip: Tak hudba je můj život (smích).

Viktorie: Ale to je klišé (smích). Mě hudba tak trochu zachránila, protože já jsem se léčila se sociální fobií a vůbec jsem nebyla schopná vycházet ven, ale díky hudbě jsem se postavila na podium, zvládla jsem to, funguju mezi lidmi a nemusím být někde zavřená. Hudba je záchrana.

Filip: Mám to taky tak, nevím, co bych dělal, kdybych nedělal hudbu. Asi bych jen chodil do práce a domů a žil obyčejný život.

Takže to je pro vás co nejdůležitější, co máte. Třeba i důležitější než vztahy?

Filip: Pro mě jo.

Viktorie: No… jo, pro mě asi taky.

Poslední otázka: Proč by si vás měli lidi poslechnout?

Viktorie: Hlavně proto, aby to stihli dřív, než se pohádáme tak, že z Divided bude DiviDEAD. A kdyby se jim naše hudba líbila, můžou nás podpořit na www.2divided.bandcamp.com

Díky za rozhovor! 

Video: 

Komentáře

Žijeme (a)sociálně

Spolupracujeme

  • Majáles
  • Scio