Cože, vy používáte Wikipedii? „Wikipedia je nedůvěryhodný zdroj, ve Francii ho studenti nesmějí používat,“ zhrozil se o generaci starší muž. Ten muž je samouk, hrdina, bývalý disident, jakého nezlomilo ani komunistické vězení. Jen občas bývá poněkud dogmatický. V zápětí přichází druhá otázka: Cože vy používáte blogy? „A co že to ty blogy vlastně jsou?“ Název „blog“ vzniklo z anglického „web“ (síť) a „log“ (zápisník). Blog je volně přístupné rozhraní v celosvětové počítačové síti, ve které může každý uveřejňovat své myšlenky , postřehy, fotografie, apod. Přístup je zpravidla bezplatný, kriteriem úspěchu je pouze schopnost přitáhnout a udržet čtenáře, (snažím se mu vysvětlit.) Relevantní otázka: Ale kde to má „mozek“? (latinsky: cerebrum, řecky: encephalon je orgán, který slouží jako organizační a řídící centrum nervové soustavy obratlovců.)[1] Existují čtyři základní postoje jakými se staví média k nový zdrojům jako jsou Wikipedia nebo blogy. Dnes už vůbec není typická, ale ještě před pěti lety vládla obrovská nedůvěra vůči něčemu, kde „nevidíš, kde to má mozek.“ [2] Encyklopedie tvořená neviditelným sborem uživatelů. Často nadšených laiků? Blog vedený bůhvíkým a bůhví proč? Rok 2003 přinesl změnu: Blogy získaly celosvětovou popularitu jako autoritativní zdroj během války v Iráku. A zesílil druhý postoj, který existuje od počátku internetu: mrazivý strach z něčeho, co přichází na naše místo. Je možné, že mi v papírových novinách jsme zanikající svět? Třetí postoj tu také existoval od počátku internetu: Proč si nebrat z pokladů, kterých stále přibývá a nabízejí se zadarmo? Možná klasická média opravdu zaniknou , možná se „jen“ promění tak, jak si to zatím nedokážeme představit. Ale do té doby si budou z nových zdrojů všichni brát plnými hrstmi a bez ptaní. V poslední době ale převažuje čtvrtý postoj: možná půjde s novými zdroji žít vedle sebe, možná se je podaří ochočit a zapřáhnout do dosavadního vydavatelského byznysu. [3] [1] ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců : evoluce, fylogeneze, systém. Praha : Academia, 2002 – Zdroj Wikipedia [2] J. K. Rowlingová: Harry Potter a tajemná komnata (Albatros, Praha 1998), str. 227. [3] Tomáš N. (JPO)