1. Je to o tom

Tak tuhle floskuli zaslechnete snad všude. V televizních zprávách, v rozhlase, v novinách a v knihách. Zdá se mi, že oblíbenou vazbu „je to o tom“ používají snad všichni a všude. Častá je u politiků, učitelů, studentů, žáků… Tato moderní floskule k nám přišla z angličtiny (velmi hojně používané „about“).  „Ten film byl o tom, že…“, „Studium gymnázia je o snaze a píli…“, „Jeho život byl o neustálém boji proti zákeřné nemoci…“. Typické příklady vět, které byste neměli nikdy vyslovit ani napsat. Za prvé: Zní otřesně. A za druhé: Tohle není čeština.

2. Údajně

Další slovíčko, které slýcháme dnes a denně, především v médiích. V českém tisku ho najdeme velice často, ale téměř nikdy nedává smysl a mnohdy význam věty úplně pozmění. Ukázkovým příkladem je věta, která vyšla v Lidových novinách: „Městský soud v Praze potrestal Milana Šrejbra za obchody s cennými papíry, kterými údajně nezákonně obohatil o více než 13 milionů korun svoji společnost…“ (LN, 25. 9. 2001). Jak takové větě rozumět? Byl tedy Milan Šrejber potrestán za něco, co je pouze údajné, tedy ne skutečné? Byl snad odsouzen za neprokázané provinění? Jistěže ne. Jen autor článku se nechal ovlivnit touto populární floskulí a použil ji úplně automaticky a bez rozmyslu.

3. Nicméně

Tato floskule se objevuje zejména v projevu mluveném. Zní tak nějak nevšedněji a mluvčímu dodává na důležitosti. Někteří mluvčí jsou dokonce schopni opakovat ji neustále dokola, v každé větě. „Nicméně“ nezapomínejte, že místo moderního „nicméně“ existuje ještě staré dobré „ale“. Použít můžete spoustu dalších výrazů, jako jsou „ovšem“, „avšak“, „jenže“ nebo „přesto“.

4. Apod., aj., atd.

A podobně, a jinak, a tak dál neboli et cetera, výraz, který pochází z latiny. Uplatní se zejména při proslovu, kdy mluvčí nechce své posluchače nudit dlouhým vyprávěním a potřebuje ho zkrátit. Tedy uplatňoval se. Dnes už spíše nahrazuje větičku „A dál už nevím.“  Hezkým příkladem může být věta: „Karel Čapek psal povídky, sloupky, divadelní hry, a tak dál.“

5. Přišlo mi

Tato floskule pochází z němčiny. Můžete říct, že „přišel váš kamarád“, ale že vám něco „přišlo zajímavé“, byste říkat neměli. S jeho použitím se často setkáváme při nějakém hodnocení, ovšem někdy ho lze dokonce spatřit i v recenzích psaných novináři! Přitom se dá snadno nahradit jiným výrazem. Například: „Zdálo se mi“, „měl jsem dojem“, „působilo to na mě“ nebo popřípadě „připadalo mi“. 

6. Prostě

„Prostě“ je takové kouzelné slovíčko, po kterém každý z nás moc rád sáhne, když mu zrovna dojdou ta správná slova a on „prostě musí něco říct rychle a prostě“.  V horším případě ho člověk strká všude možně a způsobí tak některým citlivějším posluchačům silnou alergii. Proč si s tím „prostě“ někteří neumějí dát pokoj? Odpověď je prostá. „Prostě“ je prostě hrozně pohodlné a o jeho použití nemusíte až zas tak moc přemýšlet.

7. Jako

Velký kamarád slova „prostě“, „jakože“ a „takže“. Krásné vycpávkové slovíčko, které používáme (zejména dnešní mládež) už téměř ze zvyku. Stačí si dělat čárky u proslovu průměrného školáka ze základky a vsaďte se, že možná takových „jako“ napočítáte přes padesátku. Nebo se stačí zaposlouchat někdy v metru a nestačíte se divit. „Jak se teď máš jako?“ ptá se nějaký kluk svého kamaráda, který mu vzápětí odpovídá: „Jo jako, mám se dobře, jako jde to, víš co,“ říká, „je to jako dobrý, ale jako mohlo by to bejt lepší.“

8. Fakt dobrý

„Ten film je fakt dobrej.“ Proč to říkat složitě, když na to máme moderní výraz, který ovládá svět. Dokonce i v Americe můžete slyšet podobný, velice oblíbený výraz: „It is fucking perfect.“

9. Vydejchat

Další oblíbený výraz některých teenagerů. „Já to prostě nevydejchal,“ povídá mi jednou kamarád, když mluvil o jedné své děsivé příhodě. Nejspíš v té chvíli ani netušil, že použil za sebou ty dvě nejhorší floskule. V tu chvíli mi bylo tak nějak na omdlení. Asi jsem to nevydejchala natolik, že jsem musela začít rychle zhluboka dejchat a vydejchala si z toho všechen okolní vzduch.

10. Aby

Klišé, které vídáme dost často hlavně u projevů novinářů. Jeden z typických příkladů uvádí ve svém slovníku floskulí Vladimír Just: „Pan XY v létě dostavěl domek za několik milionů, aby mu ho celý smetla voda.“ Copak pan XY stavěl domek za tím účelem, aby si ho posléze nechal zničit záplavami? Tady už to autor článku moc dobře nedomyslel…

V článku byly použity některé příklady ze Slovníku floskulí, jehož autorem je Vladimír Just.