Nejrůznější vzdělávací a osvětové akce se 19. března rozeběhly po celém světě a poukazovali na význam a důležitost spánku. Poprvé byl podobný den organizován v roce 2000 – právě přes tento speciální den chtějí nejrůznější organizace nahlas upozornit na nemoci, které se projevují poruchami spánku.

Martin Pertl z Neurologické ambulance a spánkové poradny Inspamed uvádí nejčastější poruchy způsobené nadměrnou nespavostí nebo naopak spavostí – ta se liší od nespavosti tím, že jí postižení lidé v noci chrápou nebo mají jiné problémy a ráno se cítí nevyspalí. Poruchami spánku trpí zhruba dvacet procent populace. Většina lidí ale své problémy s doktory neřeší a tak ohrožují sami sebe i ostatní ve svém okolí.

Noční běsy, zmatenost nebo náměsíčnost, to všechno mohou poruchy spánku vystupňovat. U postižených tak může dojít i k agresivnímu chování nebo různým zraněním. Proto by lidé své poruchy spánku neměli podceňovat a řešit je s odborníky. Výjimkou ale není ani takzvaná denní spavost, která se u postižených projevuje „uměním“ usnout nekontrolovatelně přes den. Porucha spánku se také čím dál častěji projevuje u dětí. A zhoršuje soustředění, paměť a abstraktní myšlení, ma negativní vliv na jejich školní prospěch. Nedostatek spánku může mít vliv i na zvýšený krevní tlak a obezitu, poruchy imunity. Dostatek spánku se projevuje dostatkem sil do následujícího dne a dobrou funkcí celého organismu.

Nejméně by měl člověk prospat denně čtyři hodiny, přitom doba spánku je pro každého individuální, pohybuje se od čtyř do osmi hodin. Pokud by někdo chtěl řešit svou nespavost práškem, odborníci v tom nevidí problém – je přeci jen lepší si vzít menší prášek na spaní, než celou noc čekat, dokud únava nezabere a pak trpět následující den únavou. Nadměrné užívání tabletek by ale mohlo vést k závislosti.