Aféra s „rychlostudenty“ dovedla plzeňská práva až na okraj propasti. Hrozbu zavření však na poslední chvíli odvrátil ministr Dobeš. Proč vlastně? A jaké to bude mít následky?

Mezi zásadní rozhodnutí, která se bezprostředně týkají studentů, patří rozhodnutí Akreditační komise, která rozhoduje o prodloužení či neprodloužení akreditace toho kterého oboru. V případě  akreditace Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni se komise rozhodla akreditaci neprodloužit a dokonce rozhodla o jejím konci, ke kterému mělo dojít již letos v červenci.

Přesto, že stanovisko Akreditační komise bývá obvykle rozhodující, současný ministr školství Dobeš si zřejmě řekl: „já jsem ministr a kdo je víc“. Rozhodl se stanovisko AK naprosto ignorovat a naopak prodloužil akreditaci plzeňským právům až do 31. července 2016, tedy na další čtyři roky. O tom, zda během těchto let bude možné přijímat i nové studenty, zatím nerozhodl.

Tímto krokem však Dobeš mocensky zasáhl do prostředí českých vysokých škol a tím pádem porušil zákon. AK se rozhodla bránit a v pondělí podala na Dobeše podnět k žalobě ve veřejném zájmu  nejvyššímu státnímu zástupci. Zároveň požádala Dobeše, aby své stanovisko přezkoumal. K žalobě se, mimo jiné, přidal i bývalý ministr školství Ondřej Liška a  bývalý student školy Martin Marek – právě ten před několika málo lety upozornil na aféru s „rychlostudenty“, kteří opisovali závěrečné práce. Dobešovo rozhodnutí se nelíbí ani stranám jako  ODS, TOP 09, ČSSD a samozřejmě také akademikům.

Po tolika záporných reakcích se člověk ptá: co Dobeše vlastně vedlo k tomu, že si postavil hlavu a jednal v rozporu s komisí? Sám Dobeš vysvětloval rozhodnutí tím, že po zrušení akreditace by neměli současní studenti kde dostudovat, resp. nebylo by pro ně místo na jiných školách. Jenže po nedávných událostech, odehrávajících se kolem českého vysokého školství, se nějak nechce věřit tomu, že by Dobešovi leželo na srdci pouze blaho studentů.

V souvislosti s týdnem neklidu, kdy se studenti bouřili proti směru, jakým by se mělo vysoké školství ubírat, se spíše zdá, že chce Dobeš mezi studenti zatlouct klín a získat si podporu alespoň od jejich části. Vzhledem k výkřikům jako „Dobeše do koše“, které se v týdnu neklidu odehrávaly a vzhledem k tomu, že s narůstajícími protesty by se pod Dobešem mohla začít povážlivě kývat ministerská židle se zdá, že snaha o alespoň dočasnou záchranu práv v Plzni není nic jiného, než prostý politický kalkul.