Jak tenhle šílenej nápad vznikl a kdo je jeho autorem?

Honza: Myslím, že na tuto otázku bychom měli odpovědět přibližně stejně, ale já i Ondra si to tak lehce přivlastňujeme. Já nějakou delší cestu (ne přímo do Aše) plánuji přibližně od svých čtrnácti, jen jsem musel počkat do osmnácti, což mi je letos. Tak jsem se s ním o tom jednou v tramvaji bavil a zjistili jsme, že i on chce něco takového podniknout, tak jsme se domluvili, domysleli to a 7. vyrážíme.

Ondra: Tohle bude celkem sporné. Honza říká, že autorem je on a já o sobě tvrdím totéž. Proto jsme došli k schůdnému závěru - jdeme vlastně každý sám, ale máme stejnou cestu. Nicméně, já mám takovouhle cestu v hlavě už hodně dlouho, tak proč ji nerealizovat zrovna tyto prázdniny?

Jaká byla reakce rodičů – odrazovali vás, anebo naopak podporovali?

Honza: Mamka je starostlivá, tak jako každá mamka, to byl taky důvod, proč jsem musel čekat do osmnácti. Ale podporuje mě v tom a je ráda, že jsem aktivní a nesedím jen doma. Taťka má podobných zážitků dost ze svého mládí – tramp, takže mě také podporuje. Samozřejmě jsou oba zvědaví, zda to zvládneme.

Ondra: Máma reagovala asi jako každá: „Nedělej si ze mě srandu!“ Samozřejmě mě podporuje, ale vše podtrhuje větou, že pokud tam nedojdu, neuvěří! Táta také podporuje, ale takovým tím „taťkovským“ způsobem: „Když to někde přepálíš s pitím, já pro tebe nepřijedu!“.

Co touhle túrou sledujete? Jdete jenom „for fun“, anebo chcete nějakým způsobem inspirovat lidi?

Honza: Já osobně si nechci ve stáří říct „tys vlastně vůbec nic nedokázal“ a podle mě tímto něco dokážu - jak sobě, tak ostatním. Můj záměr je poukázat na to, že je důležité něco prožít a ne pouze sedět na FB, pařit a chodit do školy. Mým dalším cílem je ukázat, že Česko je krásná, zajímavá země.

Ondra: Tak prvně tuhle cestu dělám hlavně sám pro sebe. Nějaké takové poznání sama sebe, protože při takovéhle dlouhé cestě má člověk hodně času na přemýšlení, hledá svoje vlastní úskalí a objevuje skryté rezervy. Lidem se snažíme ukázat, že když něco takového zvládnou dva naprosto normální studenti z Ostravy, tak proč by to nedokázal kdokoliv!

Nastiňte nám zhruba vaši cestu. Kudy a jak dlouho půjdete? Jak jste trasu vybírali, máte vybraná místa, která chcete obzvlášť vidět?

Oba: Cesta bude dlouhá něco mezi 600 až 700km a naším odhadem to bude trvat přibližně měsíc. Trasa je vedena skoro přímo napříč republikou po turistických trasách a chceme navštívit tyto města: Šumperk, Pardubice, Prahu, Karlovy Vary, Františkovy lázně a Aš.

Jak budete řešit přenocování?

Oba: Budeme brát stan, který však chceme využít jen v případě nutnosti (déšť), jinak kdekoli to půjde – pod širákem, po hospodách a když bude poblíž někdo známý, tak třeba tam.

Budete podávat pravidelné reporty z cesty, případně jakým způsobem?

Oba: Po dobu celé cesty si budeme oba vést své osobní zápisky, ty následně zveřejníme, stejně tak video, které budeme na cestě natáčet. Pravidelné reporty budou pouze v podobě jedné věty nebo fotky, to však jen, když půjde vše podle plánu a nebudeme mít například vybitý mobil.

Co by nemělo chybět v batůžku každého, kdo se rozhodne jít pěšky z Ostravy do Aše?

Honza: Dle mého to je těchto pět věcí: nůž, zápalky, spacák, strava a pořádná dávka vytrvalosti.

Ondra: V tomhle bodě pouze doplním Honzu. Bude potřebovat celý batoh trpělivosti, aby se ze mě nezbláznil! 

https://www.facebook.com/ostravaazas