Ptáte se, jak je to možné? Vysvětlení je jednoduché. Aby vznikl prostor pro nasázení sóji nebo řepky, musí se vykácet lesy a vysoušet mokřady. Je sice pravda, že spalováním biopaliv se do ovzduší dostane méně škodlivých látek, moc se už ale nehledí na to, že s ubývajícím množstvím zeleně se do atmosféry dostane větší množství těchto látek.

„Myslím, že výzkum jasně ukazuje, že vzhledem k odlesňování v oblastech typu jihovýchodní Asie mají biopaliva prokazatelný negativní dopad na změnu klimatu,“ přitakal Robbie Blake z neziskové organizace Přátelé země. Evropská komise ale vyjádření k textu, který uveřejnil server EurActiv, neposkytla. Důvod je prý takový, že ještě nebyl vydán závěr o dopadech.

Brusel neubránil informace o této problematice již po několikáté, minimálně pět takových případů bychom bez problémů našli. Ani předešlé údaje nevypovídaly o zelených palivech nic dobrého. Na jaře evropští úředníci vypracovali sérii nových systémů k certifikaci biopaliv. Schválen byl v létě, ale zažehl velkou vlnu rozporů. Systém uvádí, že na trhu se budou moci objevit jen ta paliva, u kterých  se naměří o 35 procent emisí skleníkových plynů méně než u benzinu. Od roku 2018 se plánuje zvýšení laťky na 60 procent.

Je nesporné, že biopaliva nám mohou přispět mnoha klady. Můžeme se díky nim odprostit od závislosti na fosilních palivech, navíc jde o velmi významnou komoditu. Výhodám se ale budeme moct těšit, až se omezí kácení deštných pralesů a podobných citlivých ekosystémů.