Čeští chovatelé a hlavně čeští spotřebitelé se ještě nevzpamatovali z „vaječné pohromy“, která zasáhla Českou republiku, a evropští úředníci již vymýšlejí další novinku. Poté, co se postarali o zpříjemnění životního prostředí pro slepice, kvůli čemuž klesla produkce vajec a na druhé straně rapidně vzrostla jejich cena, rozhodli se věnovat i dalším hospodářským zvířatům. Občan EU by čekal, že všechny novinky, které z Bruselu přijdou, budou zaměřeny na zkvalitnění jeho životní úrovně. Ale ouha. Zas jej někdo předběhl – tentokrát jsou to prasata.

Novinka, kterou EU bude vyžadovat od ledna 2013, se dotýká zejména březích prasnic. Ty jsou v současné době chovány v oddělených kotcích, ale podle nové směrnice by měly být chovány ve skupinách s ostatními prasnicemi. Větší prostor by jim měl údajně přinést větší „životní pohodu“. Chystaná změna se nedotkne jen českých čuníků a jejich chovatelů, ale i chovů v dalších evropských státech. Přitom směrnice má vstoupit v platnost bez ohledu na to, že v současné době je plně připraveno pouze dvanáct členských států a tři státy dokonce uvádějí, že pouze polovina chovatelů je na směrnici připravena.

Jak je to s finanční stránkou? Novinky budou pro chovatele znamenat samozřejmě náklady navíc, které pocítí na svých peněženkách i spotřebitelé při nákupu vepřového. Ostatně stavy prasat v České republice i tak klesají a budou po zavedení nové směrnice klesat ještě více. Ministr zemědělství Petr Bendl popírá, že by mělo ke zdražení dojít, nicméně zemědělci odhadují nárůst cen vepřového až o dvacet procent.

Tato a podobné další směrnice působí na chovatele i spotřebitele jako přilévání oleje do ohně. A lidem už dochází trpělivost. Začalo to zavedením kvót, kvůli kterým například Česká republika přestala být velmocí řepky cukrovky a naopak ji musí dovážet. Nová opatření vedla u mnoha surovin k poklesu produkce, což vedlo k navýšení cen. Jako teď nedávno u vajec. A tak už začíná mnohé napadat myšlenka přesunu na venkov, protože když nemají rozum politici a nedokáží zajistit přijatelné ceny za zbytečně dovážené suroviny (které by šlo mnohdy bez problémů produkovat přímo v České republice), bude muset být rozumný alespoň spotřebitel a jídlo si už nějak z vlastních zdrojů obstará sám. Je skutečně tohle cílem, kterého chtěla EU dosáhnout?