Šéf Pentagonu Leon Panetta oznámil, že bojové operace budou ukončeny už v polovině roku 2013, nikoliv v roce 2014, jak se původně předpokládalo. V této době má být afghánským bezpečnostním složkám předáno velení a zodpovědnost za situaci, někteří vojáci spojeneckých armád zůstanou do roku 2014 v podpůrných pozicích jako školitelé či poradci. Už tento rok se má z Afghánistánu stáhnout prvních 22 tisíc vojáků. Stahování vojáků souvisí mimo jiné s omezením rozpočtu americké armády, které se podobně jako dalších odvětví dotkla snaha omezovat výdaje.

Podobný postup ohlásila i Francie, která se má v úmyslu stáhnout z Afghánistánu do konce roku 2013, a to částečně jako odpověď na útok afgánského vojáka proti francouzské jednotce, při němž byli čtyři Francouzi zabiti. Velká Británie má také v úmyslu stáhnout se ze země co nejdřív. Česká armáda se zatím z Afghánistánu nechystá odejít, ale setrvávání našich vojáků v Afghánistánu je předmětem stálých politických rozepří mezi pravicí a levicí.

Válka v Afghánistánu začala po útocích 11. září 2001, kdy spojenci vtrhli do země za účelem oslabení teroristických organizací Al-Kaidy a Talibanu. Vojáci od začátku čelí terénním problémům, které jim zhoršují práci, a odporu části místních obyvatel, sympatizujících s Talibanem.

Otázkou je, jestli se situace v zemi po stažení spojeneckých vojsk nevrátí do původní situace. Taliban má stále poměrně velkou podporu a také prostředky na převzetí moci. Podle úniků z tajných správ NATO ani samotná Aliance nevěří v hladký průběh předání moci spojenců Afgháncům a očekává, že se Taliban znovu ujme moci.

Je tedy nutné přemýšlet, jestli mají podobné válečné konflikty smysl a zda snaha vojenské intervence může cokoliv vyřešit, ať už mluvíme o Afghánistánu nebo o Iráku, kam přišla vojska kvůli předpokládané existenci zbraní, které potom jaksi nemohli najít. Pokud se Taliban opravdu vrátí k moci ihned po odchodu zahraničních sil a začne prosazovat své militaristické metody a islámské právo šaría, pak bude přes deset let války naprosto zbytečným mrháním peněz, ale hlavně životů lidí. To by byla smutná bilance, nicméně u válečného konfliktu takovéhoto druhu nijak překvapivá. Afghánistán je velmi chudá země, ve které se vyplatí pěstovat místo plodin na výživu obyvatelstva mák pro výrobu opia. Nicméně nedávno tu byly nalezeny zásoby kovů (lithia, uranu, mědi), které by mohly ekonomickou situaci vylepšit – ovšem to nejspíš záleží na tom, komu se tyto suroviny dostanou do rukou. Pokud Talibanu, pak se máme čeho obávat.