Švarcsystém v Česku přestal být legální začátkem letošního roku, kdy vstoupila v platnost novela zákoníku práce. Jde o ekonomickou činnost, kdy lidé vykonávající pro podnikatele jistou práci nejsou jejich zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé.

Advokátních kancelář Ambruz & Dark/Deloitte Legal se ve svém průzkumu zabývala přístupem firem k této problematice. „Výsledky průzkumu ukazují, že řada firem se s novou politikou státních orgánů u švarcsystému těžce vyrovnává a bere to jako významné omezení jejich podnikání. Mnoho z nich přistupuje k revizi smluv s dodavateli až nyní, kdy jim hrozí vysoké pokuty při odhalení nelegálního zaměstnávání od Státního úřadu inspekce práce,“ uvedl advokát společnosti Jan Procházka. Manažerům firem se nelíbí, že se sankce pohybují v příliš velkém rozmezí a úředníkům tak dávají neadekvátní moc.

„Má to pro podnikání význam a určitě by usnadnilo život, pokud by tato forma spolupráce s dodavateli byla legální a nemusela se převádět třeba do pracovních poměrů nebo se nemusela všelijak maskovat, případně nebyla postihována,“ dodal k systému Procházka. Manažeři v Česku si přitom nemyslí, že by švarcsystém odkázal OSVČ na pracovní úřad. Šest z deseti z nich si myslí, že se podniky novým podmínkám přizpůsobí.

Posuzování švarcsystému se odvíjí od nové definice závislé práce, i ta byla zavedena do zákoníku práce od ledna 2012. Obsahuje čtyři podmínky, a pokud jsou všechny splněny, člověk je považován za zaměstnance společnosti. Otázka tohoto systému s sebou přináší mnohé rozpory. Pro firmy představuje velkou výhodu rozdílný výpočet daňového zatížení, to se ale negativně odráží na státní kase. A riskují i pracující, kteří na základě takového výkonu práce nemají žádné garance v podobě dovolené, odstupného a podobných náležitostí.