O souvislosti těchto tří oblastí a těžby břidlicového plynu už se v Česku hovořilo, průzkum ale ukázal, že takových míst může být mnohem víc. Studie byla vypracována na žádost ministerstva životního prostředí experty z České geologické služby. Dokončena byla už minulý červen, veřejnost ale o výsledcích zatím nebyla informována.

Studie se zabývá zhodnocením právě Berounska, Náchodska a oblasti kolem Přerova a Valašského Meziříčí. Tato místa vzbudila zájem zahraničních firem s americkými a australskými vlastníky Hutton Energy, respektive Cuadrilla Resources, které by zde chtěly těžit. Firmy vyčkávají, zda jim ministerstvo povolí průzkum. Další ložiska plynu se odhadují na lokalitu kolem Hodonína, Břeclavi a pásma kolem Karpat.

Těžba břidlicového plynu má ale háček. Představuje totiž značné riziko kontaminace podzemních vod a hrozí i jiné typy znečištění životního prostředí. Zásah by utrpěla i krajina, jelikož nutností je vztyčení velkého počtu vrtných věží. Těžební společnosti s oblibou riziko znečištění označují jako velmi nepravděpodobné, mnohé studie ale vypovídají o opaku. Náchodsko a Trutnovsko mají navíc významné zdroje pitné vody, na jejichž ohrožení se snaží odpůrci těžby upozorňovat.

Začátkem března svůj nesouhlas vyjádřili lidé dotčených obcí v Náchodě, kde byla také desítkami starostů podepsána Náchodské deklarace. V deklaraci je vyjádřen nesouhlas s těžbou i záměr vystupovat při jednání o průzkumu i těžbě jednotně.

V Polsku se k těžbě staví pozitivně pod vidinou zbavení se závislosti na plynu z Ruska. Americká Energetická informační agentura odhaduje, že východní Evropa disponuje až 7,1 biliony kubických metrů břidlicového plynu. 5,2 bilionu je údajně pod polskou zemí. Ministerstvo by nemělo být lhostejné k názorům obyvatel i starostů „ohrožených“ oblastí a mělo by zvážit, zda povolení stojí za rizika této technologie. Dokud nebude její vliv dostatečně ověřen, je příliš riskantní se do těžby pouštět a ohrožovat tím zdraví lidí.