Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vycházela ve své zprávě z dat z roku 2010 a kritizovala mnapříklad skutečnost, že v praktických školách (dříve zvláštních školách) studuje hodně dětí bez mentálního postižení. Zdravé děti jsou zařazovány do těchto škol kvůli jejich sociálnímu znevýhodnění. Další příklad selektivnosti spočívá ve vysokém podílu dětí na nižších gymnáziích, která by měla být určena pouze výjimečně nadaným žákům. Kvůli tomu se snižuje standard na základních školách, kde děti nemají srovnání s lepšími studenty a mají menší motivaci ve zlepšování svých výsledků.

OECD se dále nelíbí sestavování žebříčků škol podle výsledků plošných testování a státních maturit. Náměstek ministra školství Ladislav Němec ujišťoval média, že v prvních letech těchto plošných testů se žádné žebříčky nebudou připravovat. Podpory se dostalo například na učitelských standardech (obdoba atestací pro pedagogy), které jim umožní odborný růst a zároveň zlepšení platových podmínek.

„Je to dobrovolná záležitost. Když pedagog bude chtít zůstat prostým pedagogem, nemusí nic absolvovat, bude tomu mít odpovídající platové zařazení. Pokud se bude chtít posunout, absolvuje nějaké kurzy, školení, které budou v rámci celého toho systému uznatelné pro zvýšení o ten jeden daný stupeň nebo kredit, tak bude mít odpovídající finanční ohodnocení,“ řekl Němec ČTK.

Ministerstvo chce na učitelské standardy použít evropské finance a jejich přípravu odhaduje na dobu dvou a půl let. Na základě dané studie kritizuje ministra spolek EDUin, který říká, že plošné testování 5. a 9. tříd má mnoho chyb. Upozorňuje ministra, že by se měl věnovat zmenšení rizik a negativních důsledků pro studenty a měl by rozvíjet průběžné hodnocení žáků. Ministr se spolkem nesouhlasí a říká, že cesta ke zlepšení je přivést studenty k požadovanému standardu.