Přesně před 40 lety se rozhodla katolická skupina bojující za lidská práva zorganizovat nezákonný pochod, jehož se v ulicích Londonderry zúčastnilo několik stovek lidí. Jeho důvodem byly poměry, jež panovaly v 60. letech 20. století v Irsku. Spory mezi sebou vedly dvě strany. Republikáni-katolíci měli v úmyslu Severní Irsko odtrhnout od Velké Británie a spojit ho s Jižním Irskem. Proti nim stáli protestanti-unionisté, kteří trvali na začlenění Severního Irska pod vlajkou Velké Británie.

Nepokoje vyvrcholily zmíněným pochodem, který byl odkloněn vojenskými zátarasy, těmi se pokusilo proniknout několik mladíků a napadnout vojáky kameny. Odpovědí jim byla vodní děla, slzný plyn a gumové projektily ze strany armády, při nichž byli dva mladíci postřelení. Poté však do štábu velení pronikla zpráva, že na místě demonstrace by se měl zdržovat odstřelovač IRA. Byla tedy vyslána jednotka elitních parašutistů, ti zneškodnili mladíka, jenž utíkal po Chamberlainově ulici, a pokračovali v pronásledování skupiny demonstrantů. Vedení vydalo rozkaz k ukončení střelby, vojáci však pokračovali, zabili 12 protestujících a dalších 14 lidí bylo zraněno při pokusu o útěk nebo pomoc usmrceným lidem. Později se odvolávali na sebeobranu, zatímco příbuzní demonstrantů to popírali. 

Toto neštěstí způsobilo rok vzájemné nevraživosti mezi katolíky a protestanty, kdy při protestech zemřelo 467 osob. Podle prvního vyšetřování parašutisté reagovali na střelbu příslušníků IRA a útok zápalnými bombami. Z nového vyšetřování z roku 1998 však vyplynulo, že vojáci nepravdivě popisovali průběh akce, aby se chránili před případnými sankcemi.