Koneference Dny USA a EU, která se konala ve dnech 8.- 9.října, patří bezesporu mezi nejvýznamější akce svého druhu v ČR. Během dvou dnů jsme měli příležitost vyslechnout komentáře k současnému dění ve světě, jež se letos týkaly především ekonomické situace Evropy, možnostech vzájemné spolupráce a vzestupu východní Asie. Zatímco první den byl koncipován spíše jako přednáškový a  na pódiu se střídali zejména zahraniční hosté, druhý den byl dnem konferečním a hostil hlavně české řečníky. V následujícíh odstavcích se pokusím stručně shrnout projevy všech zahraničních řečníků (a i našeho pana premiéra), a to v pořadí, v jakém na konefernci vystoupili. Většina z nich neopomněla zmínit, že jsou na konferenci sami za sebe, a proto jejich názory nelze brát jako oficiální stanovisko toho či onoho státu.

Celou konferenci zahájil český premiér Petr Nečas, jehož slova se točila především o vzájemné propojenosti EU a USA a zároveň o rozdílnostech těchto celků. Vyjádřil podporu vzniku transaltlantické zóny volného obchodu i většímu investování peněz do NATO ze strany EU. Kritizoval trh v Evropě, v němž podle něj chybí volný pohyb služeb, ovšem zároveň se vyslovil proti většímu stupni integrace. Stejně tak odmítl přijetí Eura v blízké době. ,,Nejdřív je nutné stabilizovat veřejné finance," vysvětloval.

Druhým řečníkem byl Richard B.  Cheney, mimojiné 46. viceprezident USA. Neskrýval obavy z vývoje na blízkém východě a také z nukleárních programů "rizikových" zemí jako je Severní Korea, Írán nebo Pakistán, které by měla západní společnost bedlivě sledovat. Nadnesl také otázku, do jaké míry by se měla USA v zemích blízkého a středního východu (vojensky) angažovat.

Třetí v pořadí se představil Lawrence H. Summers, bývalý ministr financí USA nebo hlavní ekenom Světové banky. Ve svém inspirativním projevu shrnul nejpalčivější problémy dnešního světa . Promluvil zejména o krizi, krizi Evropy a v kontextu této krize zdůraznil důkežitost spolupráce mezi USA a EU (stejně tak, jako prakticky všichni řečníci). Nějaké konkrétnější řešení sice nenabídl, ovšem stojí za názorem, že trh by měl být více regulován.

Jako čtvrtý před žofínské publikum předstoupil Vladimir Yakunin, ředitel Ruských železničních drah. Těžko spekulovat, na kolik byl jeho projev upřímný a na kolik byl poplatný současnému ruskému režimu. Vypovídá o tom například souhlas s uvězněním notoricky známé skupiny Pussy Riot, na jejíž případ byl tázán. ,, Je to nechutné a neakceptovatelné v jakékoliv civilizované zemi, " komentoval jejich činy. Yakunin samozřejmě neopomněl téma krize, označil ji však za celkovou krizi post-industriální společnosti a celého systému. Kritizoval tištění peněz FEDem a vzájemné sopueření Evropy s USA a podpořil naopak vzájemnou spolupráci, v níž by se nemělo zapomínat ani na Rusko, které je ochotné s USA a EU spolupracovat. ,,Nikdy jsem se nesetkal s někým, s kým bych nedokázal dojít ke shodě."

S pátým řečníkem jsem se opět ,,vrátili" do USA. Robert E. Rubin, bývalý ministr financí, rozebíral krizi z čistě ekonomického hlediska, zabýval se však prakticky jen svoji vlastní zemí. Podle něj je nutné dávat větší důraz na vzdělání, imigrační politiku a fiskální politiku, pokud se chce USA z krize dostat. Evropě doporučil méně čekání a více činů.

Po Petru Žaludovi, generánímu řediteli Českých Drah, se, v pořadí sedmý, publiku představil Miroslav Lajčák, místopředseda vlády na Slovensku. Ve svém projevu až fanaticky hájil Evropskou unii a udržení Řecka v Eurozóně.

Vrcholem prvního dne bylo bezesporu vystoupení charismatického bristkého ex-premiéra Gordona Browna. Hovořil o růstu asijských ekonomik, v souvislosti s nímž by Evropa měla vylepšit svoji konkurence schopnost. Dosud mu připadá jednání Evropy příliš pasivní. Ze všech asijských států vyzdvihl především Čínu, do níž by měl evropský trh expandovat. Také bychom s ní měli více komunikovat. Ostatně komunikace je podle Browna právě tím, na co bychom se měli v budoucnu zaměřit. Podporuje komunikaci mezi státy i celými kontinety. ,, Nejlepší lekce, kterou jsem se díky finanční krizi naučil, je vzájemně spolupracovat s celým světem. Musíme kooperovat a být ochotni dělat kompromisy."

Druhý den se nesl ve znamení Čechů, jediným zahraničním hostem byl bývalý polský prezident Aleksander Kwaśniewski. Zatímco ostatní projevy byly plné obav z krize, Kwaśniewski se o ní vyjádřil poměrně neutrálně. ,,Není to až tak strašné, potřebujeme jenom opět vybudovat fungující bankovní systém," komentoval. Připomněl, že již dávno skončila doba dvou velmocí a v současnosti je tu mnoho nových center politického i obchodního vlivu, se kterými by se mělo počítat. Jako problém vidí zejména stárnutí evropské společnosti a bankovnictví, které považuje za málo regulované. Evropa má, dle jeho slov, ohromný potenciál a měla by ho adekvátně rozvíjet. Cestu vidí i v integraci, která mu zatím připadá nedostatečná. ,,Měli bychom jednat společně, chceme-li uspět. Neměli bychom se bát sdílet naši suverenitu."  Dále také podporuje další rozšiřování EU a otevřenost k emigraci, multikulturalismus považuje za budoucnost Evropy. Mluvil i o vztazích Polska a ČR, které by také rád rozšiřoval.

Pokusila jsem se shrnout hlavní myšlenky a doufám, že jsem vás neodradila od účasti na dalším ročníku konference. Pro jistotu připomínám....Byly tam úžasné rauty, neustále k dispozici džusy těch nejrůznějších příchutí i výtečná káva (samozřejmě zdarma) !