Platit bude i ten, kdo by si chtěl vzdělání doplnit o studium na další vysoké škole. A nebude to zrovna málo, za rok by poplatky mohly dosáhnout namísto aktuálních dvou a půl tisíc až na 26 tisíc korun. Za současné situace mají studenti roční překročení studia zdarma. Bakaláři tak mohou bez problémů studovat čtyři roky, studenti magisterských programů šest. Přesně tohle by se ale mělo změnit a platit se bude jakékoli prodloužení studia.

A co je vlastně příčinou opětovné změny názoru Dobeše? „Je to ústupek koaličním partnerům,“ netají ministr. Dobešovy ustavičné změny se nelíbí například Petru Gazdíkovi. „Pan ministr zjevně není se svými názory pevný v kramflecích. Obhajovat rok a půl školné, zpackat návrhy zákonů k němu vedoucích a pak si ho rozmyslet – to je jeho další veletoč. Snad, když studenti vymyslí další akci, rozmyslí si to pan ministr i se svým ministrováním,“ kritizoval Gazdík.

Dobešova změna je možná malým krůčkem k lepšímu, přesto vysokoškolákům, kteří nějaký ročník opakují, už teď určitě naskakuje husí kůže. Desetitisícové částky nejsou pro studentskou kapsu zrovna málo. Tato změna se sice plánuje pro oblast vysokého školství, co ale vyplyne ze srovnání se středoškolským studiem? Vzhledem k tomu, že o povinnou školní docházku už nejde, nabízí se otázka, proč i středoškolští propadlíci neplatí tisíce za delší dobu studia? Vždyť již studium na střední škole je zcela dobrovolné. Vysokoškoláci mají navíc mnohdy náročnější podmínky ke studiu, proto u nich v některých případech může dojít k jeho prodloužení i přes jinak kvalitní studijní výsledky. Je zarážející, proč by měly být platby za překročení délky studia na VŠ samozřejmostí, když u SŠ většinu lidí jeho zpoplatnění ani nenapadne.