Dodatek k Evropské sociální chartě by měl umožnit podávání kolektivních stížností Radě Evropy na porušování sociálních práv. Obě komory parlamentu tento dokument schválily již v roce 2003.

Senát nyní zakročil a na podnět sociální demokracie prezidenta k podpisu vyzval. Odezvy se dočkal po dvou dnech. „Náš požadavek z minulé schůze byl vyslyšen a naplněn," sdělil předseda Senátu Milan Štěch. Senát se opřel o verdikt ústavních soudců z roku 2009, který říká že "prezident republiky má povinnost ratifikovat mezinárodní smlouvu bez zbytečného odkladu", a to v případě, že by s dokumentem obě komory parlamentu vyslovily souhlas. Pokud by ale Klaus nevyhověl, byla sociální demokracie připravena předat věc k projednávání Ústavnímu soudu.

Místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier tvrdí, že s povinností hlavy státu podepsat schválenou smlouvu souhlasila většina ústavních právníků, jež senátní ústavní komise oslovila. Z odpůrců myšlenky vybral Dienstbier jako příklad náměstka ředitele Justiční akademie v Kroměříži Zdeňka Koudelku. Jedná se o bývalého poslance ČSSD a bývalého náměstka dřívější nejvyšší státní zástupkyně, kterého nyní Klaus doporučil na pozici ústavního soudce.

Části pravicových zákonodárců se nelíbilo, že by závazky charty mohly zpochybnit národní i mezinárodní odborářské organizace či organizace nevládní. Levice kritizovala Klause již dříve, kdy se mu nechtělo do podpisu lisabonské smlouvy o fungování EU. Pokud by měl souhlas obou komor parlamentu znamenat, že prezident musí svůj podpis bez většího prodlení připojit, posuďte sami, zda by jeho význam neztratil smysl.