Můžete být sebelepší řidič, ale za nebezpečný horizont stejně neuvidíte. Vždycky vás někdo může zranit, nebo zabít. Jde jen o to, jestli proti vám nebo vedle vás pojede normální člověk, nebo prase.

Pokud to bude normální člověk, pravděpodobnost vašeho přežití je docela vysoká. U prasete už je to s vámi horší. Takové prase je většinou zakomplexovaný muž, který se nikdy nedokázal smířit s malým přirozením. Nebo je to mladý kluk, který má v autě holku a myslí si, že nejlepší způsob, jak ji dostat do postele, bude buď navrtání výfuku (kvůli hustému zvuku), nebo předjíždění přes dvě plné čáry. Třetí skupinou jsou jedinci ve slabších autech, kteří nepřekousnou předjetí silnějšími vozy. Nejhorší jsou ale ti, kteří patří do všech výše jmenovaných skupin. A není jich zrovna málo.

Právě tací vám mohou zkazit i celkem hezkou projížďku. Prasata mají ráda tmu a svá dálková světla. Jejich specialitou je to, že „dálkáče“ nikdy nevypínají. Pomalu vás dojedou, dálkovými vám posvítí do zpětných  zrcátek a pak vás pomalu, ale jistě předjedou na tom nejméně přehledném místě. Občas se ještě pobaví vybržděním, které doplní o zapnuté zadní mlhovky. Vaše troubení v nich poté vyvolá lehký úsměv, kterým dají najevo dobře odvedenou práci.

Automobil prostě JE vražedný stroj a hranice mezi životem a smrtí je neskutečně tenká. Obrovskou zodpovědnost nemáte jen vy, ale i ostatní. A právě ti ostatní mají v rukách i váš život. A to je právě to nejhorší. Své řidičské průkazy totiž občas přemění v průkazy zbrojní.

Vůbec nejsmutnější je však to, že mnozí z prasat mají spoustu známých na policii a o řidičák prostě nepřijdou, ať spáchají, co spáchají. Páni policisté totiž řeknou: „Dvojitá plná? Neřeš…“