Spor v souvislosti se stavbou dálnice D47 u Ostravy vygradoval. Zakázku měla na starosti firma Eurovia, dálnice se ale krátce po její dostavbě začala vlnit, čímž se rozjely dohady mezi stavební společností a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které vidí chybu v použitém podkladovém materiálu. Eurovia ale tvrdí, že dodala jen to, co ŘSD požadovalo. Nežádané zvlnění povrchu měl způsobil materiál, který je chemicky nestabilní, a postupně v něm dochází k chemickým reakcím.

ŘSD před týdnem poskytlo informaci, že má k dispozici znalecký posudek, podle kterého stát skutečně platil za jiný materiál, než za dodanou ocelárenskou strusku. „Posudek potvrzuje, že stát byl Eurovií uveden v omyl tím, že po celou dobu hradil zcela něco jiného, než mu bylo dodáno. Státu bylo fakturováno podle původní nabídky, která ocelárenskou strusku nepřipouštěla," řekla mluvčí ŘSD Martina Vápeníková.  Eurovia tvrdí, že se jedná o manipulaci s odborným názvoslovím.

„Doposud jsme respektovali dohodu s ministrem dopravy Pavlem Dobešem z letošního ledna, že se v kauze D47 zdržíme vzájemných mediálních útoků. ŘSD v čele s René Porubou se ale evidentně necítí být touto dohodou vůbec vázáno," sdělil generální ředitel Eurvovie Martin Borovka. Borovka tvrdí, že zvlnění dálnice je rychle řešitelné, ale místo toho musí odolávat tlaku ze strany médií. Úsek dálnice je dlouhý 8,5 kilometrů a konsorcium firem v čele se společností ODS-Dopravní stavby Ostrava, která byla v roce 2009 převzata Eurovií CS, ji postavilo za 4,3 miliardy korun. První reklamace byla Ředitelstvím podána již první zimu po jejím do končení, tedy v roce 2008. Postupně bylo kvůli vadné dálnici reklamováno rekordních 901 vad.

Jméno převzaté společnosti Dopravní stavby Ostrava figurovalo i při železniční nehodě ve Studénce, kde probíhala rekonstrukce mostu. Tato souvislost sice neprokazuje pochybení společnosti, na důvěryhodnosti ji ale také rozhodně nepřidá. Pokud se tedy firma pustila do této žaloby a míní spor vyhrát, měla by disponovat potřebným množstvím důkazů. Chybu očividně neuzná ani jedna strana, jediným východiskem tak zůstává rozhodnutí soudu.