Organizace má vůči Česku už dlouhodobě výhrady, protože velké množství romských dětí podle ní končí v praktických a speciálních školách, i když nejsou mentálně omezeny. „Ministerstvo má v plánu sestavit podle testování v pátých a devátých třídách žebříček škol. Finance budou do škol proudit podle jejich postavení v tomto žebříčku," řekl Marek Szilvási z ERRC. Tím by podle něj docházelo ke ztrátě zájmu škol o slabší žáky a místo jejich začlenění do běžného vzdělávání by se tak akorát zvýšil počet jejich přesunů do zvláštních škol.

Z výzkumů přesto vyplývá, že romské děti mají skutečně horší výsledky než zbytek jejich vrstevníků. To se přikládá zejména špatné znalosti češtiny, kulturnímu prostředí či nedobrým finančním podmínkám v rodině. Údajně jsou výsledky takové, jaké jsou, i kvůli nízké motivaci romských žáků pro další studium. První pokusné testy školáci řešili na konci minulého roku a většina z nich uspěla. Další generálka je na programu letos v květnu a červnu a třetí za rok.

ERRC by ale změny rádo vidělo na více místech. Pro znevýhodněné děti by rádo mateřskou školku zdarma, měly by dostávat podporu na školní výlety i v případě špatné finanční situace by měly dostávat ve škole obědy zdarma. Nechyběl by příspěvek na jízdné či pomůcky. Za děti z ghett by pak škola dostávala více peněz a úřady by se postaraly o povinnou docházku do školky pro romské děti.

Přidělování financí školám na základě výsledků plošného testování není zrovna šťastným měřítkem. Už vůbec není žádoucí, aby se výuka začala řídit tím, že musí děti uspět v nějakých testech, ale měla by se zlepšit globálně. V souvislosti s problematikou Romů se ale nabízí otázka, nakolik případné přidělení nejrůznějších příspěvků či zavedení jiných opatření zvýší jejich motivaci studovat.