Do Vídně se v pondělí večer vypravili dva vysoce postavení zásupci společnosti Facebook. Důvod? Jednání s mladým studentem vídeňských práv. Koncem loňského roku totiž podal 24letý Max Schrems stížnost na způsob, jakým pracuje server Facebook s osobními daty svých uživatelů. Oficiální vyšetřování, které tím vyvolal, by mohlo výrazně snížit cenu firmy na burze, kam se chystá na jaře vstoupit, a připravit tak Facebook o miliardy.

Čistě ze zvědavosti si Schrems u irské pobočky, jež má na starosti celou Evropu, vyžádal soupis veškerých informací, které Facebook přechovává o jeho osobě. A to, co ve své „složce“ objevil, jej nepříjemně překvapilo. V datech totiž byly například i informace, které již dávno smazal, a způsob podání a přechovávání dat se hrubě neshodoval s odpovídající legislativou. Okamžitě tak podal stížnost k irské Komisi pro ochranu osobních údajů, která začala Facebook vyšetřovat. Ještě předtím založil také internetovou iniciativu „Europe versus Facebook“, kde mají lidé možnost se k němu připojit a  kde podrobně vysvětluje celý příběh a důvody, které jej ke stížnosti vedly.

Jednoduše řečeno má totiž každý uživatel Facebooku, který žije mimo USA a Kanadu, uzavřenou smlouvu s Facebookem Irsko s. r. o. Tato společnost však je poplatná legislativě Evropské unie, v rámci které je povinna poskytnout uživateli na požádání veškeré údaje o něm přechovávané včetně zdrojů, ze kterých byla data získána, účelu jejich ponechávání a seznamu osob či institucí, kterým jsou data přístupná. Toto prý Facebook hrubě nedodržel a porušil tak zákony o ochraně osobních údajů.

Aféra něčím připomíná v médiích nedávno probíranou kauzu, kdy se muž několik měsíců stravoval jen u McDonald’s, z jídla ztloustnul, zničil si metabolismus a poté chtěl řetězec žalovat za ublížení na zdraví. Každý nad jeho absurdní snahou zavrtěl hlavou a řekl si, že chce-li být člověk zdravý, nemá přece jíst ve fastfoodech. Pro tento případ se pak skvěle hodí parafráze: „Chceš-li mít osobní data v bezpečí, nepiš je přece na Facebook.“