Zákon, který byl v pondělí schválen senátem v poměru 127 senátorů pro zákon a 86 senátorů proti, trestá všechny, kdo popírají genocidu. Za genocidu přitom Francie považuje i vraždění Arménů Turky (tehdy Osmanskou říší) během první světové války, kdy byli Arméni za drastických podmínek deportovaní do koncentračních táborů v Aleppu (Sýrie). Přeživší měli putovat dále přes poušť do Mezopotámie. Vraždění Arménů je všeobecně považováno za první jednoznačný akt genocidy v historii.

Podle arménských zdrojů zemřelo během deportace a vraždění kolem milionu a půl lidí, Turecko uznává počet tři sta tisíc.Připouští sice odpovědnost za vraždění, odmítá je ale nazývat genocidou. Podle Ankary byla smrt Arménů součástí boje během války a ztráty na životech byly na obou stranách – tedy že Arméni během povstání také vraždili Turky.

Zákon o genocidě vyvolal mezi Francií a Tureckem diplomatický střet, během nějž Ankara vyzývala Paříž, aby se raději zamyslela nad svými prohřešky vůči Alžírsku. Také obviňuje prezidenta Sarkozyho, že se snaží získat politické body, zvlášť u arménské menšiny, pro příští prezidentské volby.

Za popírání genocidy podle nového zákona hrozí až rok vězení a pokuta 45 000 eur. Podle Ankary se tím Turci žijící ve Francii (kterých je 500–600 tisíc) dostávají do rozporu zájmů. Turecko už z Paříže odvolala velvyslance a zakázalo francouzským silám vstup do svého vzdušného prostoru i vod. Turečtí politici navíc prohlašují, že už do Francie nikdy nepřijedou. Turecký ministr spravedlnosti prohlásil schválení zákona za ukázku „naprostého nedostatku respektu“. O respektu k Arménům se bohužel nezmiňoval.