Ve čtvrtek 15. března proběhla v Praze a dalších větších městech České republiky demonstrace proti vládě. Účast se odhaduje na několik tisíc lidí, nejpočetnější byla demonstrace v Brně s asi čtyřmi tisíci účastníky. Protest organizovala Národní rada, která vznikla na základě takzvané Holešovské výzvy. Národní rada se skládá z několika menších protivládně naladěných uskupení, mezi nejvýznamnější patří iniciátoři samotné Holešovské výzvy a dále iniciativa Skutečná demokracie.

Následující den v pátek 16. března byla v Praze na Václavské náměstí svolána demonstrace další. Akci pořádal Zdeněk Ponert z výše zmíněné iniciativy Skutečná demokracie. Tentokrát se zúčastnila necelá tisícovka povětšinou starších občanů. Protest byl zakončen stejně jako ve čtvrtek pochodem k sídlu České televize, kterou Národní rada viní s neobjektivity a manipulace s veřejností.

Před budovou ČT však došlo k blíže neurčenému násilnému incidentu, což přimělo iniciátory Holešovské výzvy, aby se od páteční demonstrace plně distancovali a rozvázali spolupráci se Skutečnou demokracií v čele se Zdeňkem Ponertem. Slovy koordinátora Holešovské výzvy Vlastibora Čermáka: „Tato iniciativa však zcela porušila veškerá demokratická pravidla svévolnou změnou obsahu protestu a webu Národní rady, jehož byla pouze správcem.“ Skutečná demokracie se obratem distancovala od Holešovské výzvy. Podle ní se Holešovská výzva odklonila od svých původních záměrů a nezastupuje důkladně zájmy lidu. Pravděpodobně tak budou nyní Holešovská výzva a Skutečná demokracie fungovat dále jako dvě rozdílné organizace. Můžeme mluvit o rozpadu Národní rady a selhání protivládních protestů?

Bývalý disident a jeden z iniciátorů Holešovské výzvy Slávek Popelka získal v pátek prostor v pořadu ČT Hydepark. Česká televize tak potlačila spekulace, že úmyslně o Holešovské výzvě neinformuje. Slávek Popelka se pokusil představit lépe cíle a plány iniciativy. Celkově však v projevu nepůsobil příliš přesvědčivě, často nevěděl, jak odpovědět, protiřečil si a nedokázal před moderátorem obhájit teze Holešovské výzvy. Popelkův výkon využily ve svůj prospěch obě frakce. Skutečná demokracie ho označila za další důvod, proč ukončuje spolupráci s Národní radou, Holešovská výzva podotkla, že se Slávek Popelka zadrhl právě u nesrozumitelných pasáží, které navrhovala Skutečná demokracie.

Mezi kontroverzní plány patřilo mimo demise vlády a prezidenta také zrušení politický stran, ustanovení přechodné vlády odborníků, výměna zkorumpovaných soudců, policistů, státních zástupců a ředitelů velkých státních podniků nebo zavedení šestikolového volebního systému. Holešovská výzva pokládá současný politický systém za nereformovatelný a za jediné možné řešení považuje revoluci, jakousi opravu té z roku 1989.

Z výčtu na první pohled pěkně znějících cílů však můžeme cítit nepříjemný pocit. Holešovská výzva není schopna vysvětlit, jak konkrétně hodlá radikální změny uskutečnit, zdůrazňuje, že na to bude dostatek času, až se jí povede dostat se k moci. Otázkou zůstává, zda by to neznamenalo také konec demokracie, ve jménu boje proti zkorumpovanosti, samozřejmě. Možná, že rozpad iniciativy protentokrát nebyl špatným výsledkem.