Kromě vyhrožování embargem média přinesla zprávy o tom, že Írán začal ve svém výzkumném jaderném reaktoru používat palivo vlastní výroby. Vedle toho také přidal do svého arzenálu nové zařízení pro obohacování uranu. Počet centrifug, v nichž se obohacuje uran, aby obsahoval 3,5 % izotopu 235U, se zvýšil z 6000 na 9000. Pro jaderné elektrárny je potřeba obsah právě 3–4 % daného izotopu, ale například pro jaderné zbraně přes 90 %. Do výzkumného reaktoru byl vložen uran obohacený na 20 %.

Jaderný program Íránu znervózňuje západní země již mnoho let, a proto se ho snaží kontrolovat či rovnou zastavit. Spojené státy se domnívají, že Íránu jde o jaderné zbraně, ten to však popírá. Vše je prý o jaderné energetice. Všechny členské státy EU nicméně v lednu rozhodly o embargu na íránskou ropu s platností od 1. července. Írán jim proto chce dokázat, že nejvíce poškozují samy sebe a jediný výsledek bude růst cen ropy. Oznámení rizika ukončení vývozu ropy znamenalo okamžitý růst cen na burze.

Íránské ministerstvo zahraničí přijalo šest velvyslanců z evropských zemích, kterým oznámilo, že Írán našel nové kupce ropy, a proto pro něj nebude ztrátou, pokud přestane okamžitě vyvážet do Evropy. Podle íránské televize k tomu zatím nedojde z „humanitárních důvodů a kvůli zimě“. Evropské státy hned následovaly s ujištěním, že zásoby ropy na kontinentu vydrží 120 dní, což by mohlo stačit na případné vyřešení diplomatického problému nebo získání nových dodavatelů.

Podle agentury AP zvažují západní země bezprecedentní trest, který by spočíval v zablokování finančních transakcí Íránu v mezinárodním bankovním systému SWIFT, zajišťujícím převody peněz. Znamenalo by to ovšem narušení nezávislosti systému a také nárůst cen na burze. Bankovní ústav ve svém prohlášení uvedl, že hodlá spolupracovat s americkými úřady na boji s terorismem a jeho financování a že je připravený transakce Íránu blokovat.