Americký nezávislý demokrat a senátor Joseph Lieberman vůbec nevidí optimisticky situaci Íránu a jeho vyzbrojování zbraněmi hromadného ničení. Íránský jaderný program staví do pozoru nejen USA, ale i sousední státy jako Izrael a Saudskou Arábii – ve vojensko-politických kruzích převládá názor, že Izrael brzy na Írán zaútočí. Lieberman nepřímo určil podle posledního vývoje situace datum vojenského zásahu Izraele. Počítá s tím, že země zaútočí kolem července. Ani USA již nehodlají přehlížet jaderné ozbrojování Íránu a hodlají se také vojensky zapojit, pokud Írán nezastaví svůj program. Prezident Barack Obama je sice pro diplomatické jednání, ale pokud by situace došla do krajních mezí, je připraven dát povolení k vojenskému zásahu.

Embargo uvalené na dovoz íránské ropy zeměmi Evropské unie sice Íránu ztrpčuje život, nicméně odběratele ropy si našel v Číně, Indii a Japonsku – a tak tedy nemá moc důvodů se vzdát svého jaderného programu. Izrael je už předem rozhodnut. Pokud uváží, že míra jeho ohrožení Íránem přesáhla snesitelnou mez, hodlá i bez požehnání USA zaútočit. Saudská Arábie se také nechce dostat do nepříjemné situace. V případě, že by Írán vlastnil velké množství jaderných zbraní, bude Saudská Arábie jeho náskok dohánět.

Ozbrojování Íránu pro některé nemá moc velký význam, země by se nedostala mezi největší mocnosti – ale mohla by díky jaderným zbraním ovládat okolní arabské státy a jejich vývoz ropy, tedy kolem 57 % světových zásob. Nicméně se díky jadernému ozbrojování, které se v historii znovu opakuje, schyluje k nepříjemnému konfliktu. Pokud se navíc vojenský zásah rozběhne v červenci, USA bude zrovna v období prezidentských voleb, kdy nemůže rychle reagovat. Čeká arabské státy další bombardování a boje kvůli množství jaderných hlavic? To odhalí jen čas…