Český génius, který se proslavil jako osobnost ceněná v mnoha oborech od literatury po matematiku, se konečně dostane i k anglicky mluvícímu publiku. Hra Záskok byla pod názvem The Stand-In přeložena do angličtiny a bude se hrát v Žižkovském divadle Járy Cimrmana, pod patronací British Council a se souhlasem Zdeňka Svěráka.

Hra o tom, jak se k premiéře hry jako záskok dostane zkušený herec, který má ale jen mlhavou představu o jejím ději nebo o dialozích, které má vést, je snad jednou z mála přeložitelných her. Žádná záplava českých reálií jako v jiných hrách se nekoná. Zkuste si třeba představit, jak by musel vypadat překlad Českého nebe: jako studijní materiál o české historii by stál za úvahu, ale zastavovat hru každou minutu kvůli vysvětlování reálií by se asi nikomu nechtělo. Záskok, který jen odkazuje na slavné divadelní hry (legendární je dramatizace hry Hamleta bez Hamleta v seminární části představení), může být mezinárodně srozumitelný.

Cimrman je… kdo?

Na druhou stranu, může být vůbec samotná postava tohoto génia srozumitelná lidem s jinou mentalitou, kteří nemusí chápat český styl humoru?

Jedním z cizinců, kteří pochopili krásu tohohle českého fenoménu, je spisovatel Robert Fulghum. Není to zas až takové překvapení - Češi Fulghuma čtou ve velkém, jeho knihy tu vychází v premiéře a některé jsou určené specificky pro české čtenáře. Tak nějak se navzájem chápeme, a to právě v té poetické rovině: Fulghum se rád zapojí do každé absurdní hry. A tak může na svých webových stránkách psát, že cimrmanologové „jsou potěšeni, když přináším zprávy o Cimrmanovi z jeho dobrodružství, když cestoval do Spojených států“. A tvrdit, že potkal Cimrmana - viděl ho ve tvářích Čechů, když mu vyprávěli jeho příběhy.

Ovšem to je Fulghum, poetik každým coulem. Představte si, že byste vysvětlovali nějakému prakticky založenému člověku jiné národnosti, kdo je to Cimrman.

Já to zkusila. Člověk považuje za svoji svatou povinnost vysvětlit české reálie, zvlášť ty, na které je pyšný. Byla to ale silně skličující zkušenost. „Víš, Cimrman… to byl takový vynálezce a napsal pár her a skoro ho zvolili největším Čechem, jenže byl diskvalifikovaný, protože neexistuje.“ Nechápavý, ale shovívavě uklidňující výraz onoho cizince jsem si přeložila jako „aha, další česká divnost“. Ale taky mohl přemýšlet o tom, jak moc jsou plné české blázince a jestli bych se tam ještě nevešla.

Takže opatrně s tím poetismem, Češi, a chraňme si svého Járu, aby nám ho globalizace nevzala! Hamlet bez Hamleta cimrmanovský smysl dávat může, ale Češi bez svého Cimrmana nemusí vědět, jak jít na sever. 

Přečtěte si celý příběh Roberta Fulghuma o jeho setkání s Cimrmanem.

Zdrov obrázku: http://kzmb.rajce.idnes.cz/Divadlo_Jary_Cimrmana_-_Zaskok/