Univerzity v USA se od těch českých v mnohém liší a způsob jakým si vybírají studenty není výjimkou. Pokud to se studium v USA myslíte vážně, máme pro vás několik základních tipů.

1.  Pilně studujte, čtěte a pište anglicky nejpozději od prváku.

Americkou univerzitu bude zajímat, co jste dělali po celou střední školu, tedy od prváku (kvinty). Důležitá jsou vaše vysvědčení, kvalita školy i skladba předmětů. Vyznamenání na výběrovém gymnáziu by mělo být dostačující, navíc jde jen o jedno z několika hledisek. Pokud tak nemáte samé jedničky, nezoufejte.

Další důležitou složkou jsou testy SAT nebo ACT, které se podobají českým SCIO testům. Mnoho studentů testy podcení a nezačne se na ně připravovat včas. Na poslední chvíli pak nejsou schopni dosáhnout dostatečně vysokého skóre především v jazykových částech. Počítejte s tím, že testy budete psát na konci třeťáku. Přípravě na SAT nebo ACT byste měli věnovat několik měsíců a anglickou slovní zásobu si musíte vytvářet roky. Dále budete potřebovat doporučení od učitelů a jazykovou zkoušku TOEFL, většina elitních škol požaduje skóre okolo 100 bodů ze 120.

Všechny zkoušky, doporučení, přihlášky a formuláře musejí být napsané a odeslané zpravidla v lednu. Škola si tak o vás udělá obrázek podle toho, co jste dělali do pololetí posledního ročníku a to bez pololetního vysvědčení. Proto je důležité nepodcenit nižší ročníky a pracovat na sobě co nejdéle.

2.  Buďte aktivní i mimo školu.

Mimo vašich akademických schopností hrají velkou roli i mimoškolní aktivity. Sportujte, soutěžte, pracujte, získávejte zajímavé zkušenosti. Je lepší dělat pár věcí pořádně než deset napůl. Cení se vedení týmu a pozice které s sebou nesou zodpovědnost.

Americké školy chtějí vidět, že umíte dělat věci na plno, s nadšením a že jste úspěšní. V USA je pravidlem, že se středoškoláci zapojují do charitativních činností, pro studenty z českého prostředí to ale podmínkou není. Mimo klasických sportů a předmětových soutěží se nabízí například práce ve studentském časopise.

Je dobré se nějak odlišit od tisíců ostatních studentů, kteří se hlásí s vámi. Americké školy se snaží vytvořit co nejrozmanitější ročník. To se samozřejmě líbí přijatým studentům, na druhou stranu to může způsobit, že zrovna vás nepřijmou, i když jste skvělí ve všech ohledech. Toto bohužel neovlivníte, Američané proto používají pojem „admission lottery“. Vždy je lepší být unikátnější a tím i vzácnější. Zajímavými zkušenostmi se pak můžete pochlubit v eseji, která je součástí přihlášky. Esej by měla vystihnovat vaši osobnost a je proto důležité aby ladila se zbytkem přihlášky.

3.  Univerzitu vybírejte pečlivě, ne podle umístění v žebříčku.

Na Harvard chtějí všichni, ale je dobré se porozhlédnout i jinde. Školu nedělá jen pozice v žebříčku, naopak, pozice v žebříčku není pro bakalářského studenta příliš vypovídající. Jedná se o velkou univerzitu v Los Angeles nebo menší školu na venkově? Jaké nabízí škola vyžití mimo studia? Nabízí předměty, které mě zajímají? To jsou otázky, které v žebříčcích nenajdete. Jakub Tesař přirovnává výběr školy k výběru partnera nebo partnerky - musí se vám líbit, ale vy se také musíte líbit jemu nebo jí. Naštěstí v případě škol to můžete zkoušet na více místech zároveň. Je proto dobré zaslat přihlášky jak na světoznámé školy nejvyšší kategorie, tak na méně známé ale neméně dobré školy. V USA je přibližně 2000 škol, které nabízejí bakalářské studium, pokud se budete koukat na 100 nejvýběrovějších, určitě vám nehrozí, že skončíte na špatné škole.

4.  Nevíte co a jak? Zeptejte se odborníků z Fulbrightovy komise.

Přihláška by měla jednak škole dokázat, že jste výborný student, ale také unikátní osobnost. Cílem je se dané škole „prodat“. Mnohem více užitečných informací vám poskytne Fulbrightova komise, můžete navštívit pražskou pobočku nebo využít email. Určitě byste se na ně měli obrátit nejpozději ve třeťáku. Provedou vás přijímacím řízením, poradí s esejí, zapůjčí knihy a rádi zodpoví otázky.

Už jste ve čtvrťáku? Můžete se hlásit až za rok, v USA je to běžné.

Mnoho amerických středoškoláků po maturitě na univerzitu nepokračuje. Od školy si na rok odpočinou, cestují, pracují, získávají zkušenosti. Americké školy to dobře vědí a vůbec jim to nevadí. Naopak jsou rádi, že k nim půjdou zkušenější a vyspělejší lidé. Pokud zvažujete tuto možnost, je důležité, jak tento rok “volna” strávíte. Začít studovat na české vysoké škole vám může v přijímacím řízení do USA uškodit. I s tímto vám může poradit již zmiňovaná Fulbrightova komise.