Všude se dočítáme, jak se dostat na vysokou školu, jak se pořádně připravit, podle čeho vybírat a dalších tisíc rad do života. Mohou nám být užitečné za předpokladu, že o své budoucnosti nejsme rozhodnuti. Někteří z nás jdou na blind, tudíž se jich valná část rad netýká. Je to i slušný byznys, poradce středoškolákům. Jenže, viděli jste někdy poradce, co dělal na vysoké škole?

Stali jste se studenty (gratuluji, po tom jste přeci toužili, ne?), máte zapsané předměty ale... Co teď? Pokud jste medik, nemáte čas si tento článek číst a pokud si jej čtete, důrazně na vás apeluji, abyste zde skončili a vrátili se ke studiu. Nerad bych skončil s rozřízlou aortou místo banální operace kotníku jen proto, že jste si četli moje rady.

Nyní by zde měli zůstat pouze studenti „lidských“ škol, kteří se nemusí utápět ve studiu 25 hodin denně a těm je tento článek věnován. Takže, milí studenti…První věc, co většina z vás po zapsání předmětu udělá je to, že půjdete na pivo/limo. Je to logická záležitost, máte volnou ruku nad svým jednáním, žádné pevně dané přednášky (pokud není povinná účast, to se pak jít musí), a proto je menza prvním místem, které student po nástupu do školy navštíví. Nemějte mě za lenocha a alkoholika, říkám vám jen pravdu. Ti z vás, kteří budou chodit na přednášky pravidelně, budou časem za podivíny a „šprty“. Co se týče povinných předmětů bez docházkového listu, vězte, že se vždy najde někdo, kdo si zapíše vše, někdo, kdo to od něj vyloudí a někdo, kdo vám zápisky předá. Vám tak zbývá více času na „studium“.

Co studium na vysoké škole obnáší a předpokládá?

Pokud jste se dostali na vysokou školu, čekají vás seminární práce, domácí úkoly a jiné veselé záležitosti. Aby mohly být splněny, musí se chodit do knihovny a je potřeba půjčovat si knihy. Zde se opět studenti vrství na dvě skupiny – poctivci a volnomyšlenkáři. Každá knihovna nabízí možnost četby v jejích prostorech. Je tam klid, teplo, pohoda, nic vás nerozptyluje od studia a plnění úkolů. Když už potřebujete na internet, může vám posloužit jak na dohledání nejasností k práci, nebo aktualizování statusu na facebooku. Máme tu ale druhou možnost. Půjčit si knížku, schovat ji do batohu a jít „studovat“ do oblíbeného podniku. Přeci jen káva bystří smysly a oddaluje únavu (student tedy může déle studovat a úkol bude poctivější). Pivo sice smysly otupuje, jenže…Vyprazdňuje hlavu, tudíž má student (při přiměřené konzumaci, samozřejmě) více volné „operační paměti“ na zpracování úkolu. Zároveň jsou tyto podniky skvělým místem pro vytváření sociálních vazeb, které vám umožní (v 80%) seznámit se s někým, kdo vám poskytne zápisky z přednášek.

Ne, neprotiřečím si. Musíme myslet logicky, většina studentů bydlí na kolejích. To znamená, že mají spolubydlící, společenskou místnost, společnou cestu do školy. A v těchto podmínkách si každý najde někoho, který buď chodí na přednášky pravidelně, občas… Nebo zná někoho, kdo na ně chodí a s kým je kamarád, tudíž mu poskytne dokumentaci k předmětu. Občas to také předpokládá jednu věc – že jste zaměstnaní a můžete si dovolit někoho pozvat na drink.

,,Oukej, já ti dám zápisky a ty mi pak koupíš pivo."

,,Jé, ty máš cigáro? Díky moc."

I tyto rozhovory jsou naprosto v pořádku.

Musíte však pracovat. Stačí cokoliv. V novinách jsem se teď dozvěděli, že čtyři tisíce jsou pro studenta tuze málo… Nejsou! Tisíc na týden stačí, pokud si je dokážete správně rozdělit – společenské události, osobní volný čas, případná přítelkyně/přítel. Samozřejmě, čím více financí, tím více možností (někdo vám může dokonce za peníze napsat seminární práci). A čím více financí, tím více sociálních vazeb, u kterých se může stát, že vás ve vašem osobním životě popostrčí tím správným směrem. Znám osobu, kterou takhle kamarád seznámil se svým kamarádem a stal se z něj tiskový mluvčí jedné firmy. Využívejte vše – práce, darování plasmy, víkendové brigády, pomoc přátelům. Uvidíte, jak budete oblíbení.

Ve chvíli, kdy vás čeká zkouškové, nic neplánujte. Ve chvíli, kdy některý z vašich přátel uspořádá akci je buď šprt, anebo hlupák. Zkouškové je zkouškové, jděte si sednout, ale doporučuju klidnější místa, kde si dáte jedno pivo a jste schopni se přitom učit. Tichá hudba, ztlumené světlo a malá pravděpodobnost, že narazíte na své přátele. Anebo si to naplánujte tak, že je možné, že za vámi přijdou, až toho budete mít plné zuby. 4 hodiny v kuse jsou více než dost, poté by měla přijít zasloužená odměna v podobě něčeho tekutého. Pokud máte přítelkyni/přítele, neučte se s ní/ním, dá se očekávat, že studium se odsune na vedlejší kolej a příprava na ty hodiny utrpení s učebnicemi se prodlouží neúměrně k době studia.

Názorná ukázka? Spíš reálná pravděpodobnost

A takto se dá zvládat (s obtížemi, ale dá) studium na vysoké škole. Nechci, abyste si z toho brali příklad všichni, každá škola/obor je jiná/jiný, tudíž nelze předpokládat, že podmínky jsou všude stejné. Já vám jen chci ukázat, že pokud zvládnete být sociální a všímavý, můžete vystudovat. Bude to chvílemi bolet, ale většinu času strávíte příjemně pro vás. A abyste věděli, jak vznikl tento studijní model, tak jsem ho zavedl já sám…Přijměte ho, nebo ho odsuďte. Každopádně si užijte studium na vysoké škole podle svého a přeji vám mnoho úspěchů ve studiu i ve vašem životě. A tak každá rada studentům končí, ne?