Přesně před třinácti lety jsem začal chodit na Honzovi závody. Tehdy osmiletý Jan ještě závodil s trabantem a pravidelně jsem mu přinášel smůlu. Vždy, když jsem přišel, Honza nedojel. Jeho úspěchy jsem proto raději pozoroval zpovzdálí a dobře jsem udělal. V této době patří mezi absolutní domácí špičku a prohání ty nejlepší evropské jezdce.

Jak jsi se k autocrossu dostal?

K autocrossu jsem se dostal díky tátovi, který se v něm pohyboval již tehdy něco přes dvacet let. Od dvou let jsem s ním jezdil na závody a v osmi letech jsem začal jezdit s trabantem. Otec mi musel posunout sedačku maximálně dopředu, abych vůbec dosáhl na pedály.

Na co si pamatuješ ze svého prvního závodu? Jaké jsi měl pocity?

Na mé pocity z prvního závodu ve Staré Boleslavi si příliš nevzpomínám, ale musely být dobré, protože jsem skončil na druhém místě z asi patnácti závodníků. S trabantem jsme měli ještě spoustu dalších úspěchů a ve dvanácti letech jsem poprvé sednul do závodní Felicie.

A s tou se začaly dostavovat první velké úspěchy, že ano?

Ano, v roce 2004 jsem se stal juniorským Mistrem republiky v Hobby Rallycrossu. Ty největší úspěchy ale přišli až s Fabií 4x4. Před ní jsem ještě závodil s dvoukolovou Fabií 1,5/150 koní, se kterou jsem v roce 2006 poprvé závodil v seriálu Mistroství Evropy v Rallycrossu v Sosnové. První evropský start v autocrossu jsem si připsal v Nové Pace, kde jsem startoval proti pěti set koňovým monstrům a ve druhé rozjížďce jsem šel na boudu.

U nehod na chvíli zůstaňme. Co prožíváš při nekontrolovatelném letu vzduchem? Odnesl sis nějaká zranění?

Vždy, když vím, že dopadnu na boudu, tak přemýšlím, co všechno bude zničené na autě. O sebe strach nemám, protože vím, že vůz je postaven mým otcem a jsem si tak jistý, že je bezpečný. Autocross je kontaktní sport, takže se srážkám nevyhnete. Za volantem závodního stroje jsem zažil několik kotrmelců. Mým jediným a největším zraněním byla zlomená klíční kost a palec při letu v Nové Pace.

Čím tě autocross uchvátil?

Prakticky od narození zbožňuji motorsport hlavně díky mému otci. Mám ho rád i kvůli tomu, že se jedná o kontaktní sport, který mi dodává spoustu adrenalinu a nepřeberného množství krásných zážitků.

Co prožíváš před startem? Jak se ti před závody usíná?

Před startem mám velké nervy, ale po bliknutí startovních světel se všechno mění a mé myšlenky směřují pouze k tomu, abych dosáhl co nejlepšího umístění. Před závody toho moc nenaspím, jedná se o hodně nervózní usínání.

Jak moc velké úsilí musí člověk vynaložit k tomu, aby byl úspěšný?

V první řadě člověk potřebuje finance, bez kterých to prostě nejde. Za další musíte mít dobrý tým, který se o vás v případě potřeby postará a zajistí vám dobré vozidlo, které bude fungovat. A samozřejmě je to celé hlavně hodně o psychice.

Tvým nynějším vozidlem je již zmiňovaná Fabia 4x4. Jak se ti s ní od počátků vedlo?

Hned v prvním roce 2007 nám utekl titul o pouhé dva body, takže jsme se stali vicemistry České republiky. Rok na to jsme skončili až třetí, protože jsme v témže roce jeli i vybrané závody Mistrovství Evropy, kde jsem měl hodně karambolů a auto bylo poničené, takže jsme nemohli startovat v některých podnicích domácího šampionátu. Sezónu na to jsme se soustředili jen na české mistrovství, které jsme suverénně vyhráli a stali se Mistry republiky.

Poté už následoval tvůj nejsmolnější rok…

V roce 2010 jsme jeli pouze seriál Mistrovství Evropy, který jsme nemohli dokončit a tři závody před koncem jsme museli odstoupit kvůli zničené převodovce, kterou jsme už nestihli sehnat. Navíc jsem se o pouhý jeden bod nedostal do národní reprezentace. Aby toho nebylo málo, tak mi při testu před posledním závodem celé auto shořelo. Právě kvůli tomu jsem následující rok stihl startovat až ve čtvrtce seriálu, takže už jsme neměli nárok na dobrá umístění.

Před letošní sezonou jsi ale navázal spolupráci s Exelero racing. Jak ses k nim dostal a bereš spolupráci s tímto týmem jako zásadní zlom ve tvé kariéře?

Nic lepšího mě ani potkat nemohlo. Jsem s nimi naprosto spokojený, protože mi vytváří dokonalé zázemí. To, že jsem přešel pod jejich křídla je v podstatě dílem náhody. S manažerem týmu, Jaroslavem Beranem nás seznámil Petr Kotek, otec známého mistra Evropy v rallycrossu, Tomáše Kotka, někdy v létě 2011. Projekt Exelero racing byl od začátku připravován pro sezonu 2013, ale po vzájemné dohodě jsme se rozhodli vstoupit do světa evropského autokrosu již tento rok s cílem umístit se do osmého místa a získat místo v reprezentaci Čr. Oba cíle se nám podařilo splnit a páté místo v celé sezóně ME 2012 je více než skvělým výsledkem celého týmu, který nás namotivoval v pokračování spolupráce i na sezonu 2013.

Jaké jsou cíle v nadcházející sezoně?

Cíle pro sezónu 2013 jsou hlavně ve značné profesionalizaci týmu a pokračující expanzi týmu Exelero racing do dalších odvětví automobilového sportu. Více momentálně prozradit nemůžeme, nicméně v plánu máme radikální posun v technice a momentálně probíhají jednání s partnery pro následující rok. Naším cílem je samozřejmě v budoucnu boj o titul mistra Evropy v divizi Touring Autocross! Výsledek celé sezóny stojí na týmu. Jeho optimální složení ještě ladíme, ale obrovské díky patří všem, kteří nám celý rok fandili a pomáhali. Vyjmenovat všechny snad ani nejde, ale bez přátel, kteří poradí a nešetří  zdravou kritikou by náš hnací motor nebyl tak pozitivní. Je to výzva!

Jméno: Jan Bartoš

Věk: 21

Automobil: Fabia 4x4

Tým: Exelero racing

Úspěchy: 1. MČR 2009, 2. MČR 2007, 3. MČR 2008, 1. JMČR 2004, 5. ME 2012 + dvě pódiová umístění.