Ze seriálů Jistě, pane ministře a Jistě, pane premiére, se stal fenomén, který je víceméně zbytečné představovat. Jim Hacker, ministr pro administrativní záležitosti, je prototypem populistického politika, který na ministerstvo přichází s upřímnými ideály, ale rychle se ve vlastním zájmu podrobí tlaku úředníků a byrokratického systému. Stálý tajemník ministerstva sir Humphrey Applebey vede s Hackerem neustálou a úspěšnou válku za uchování poměrů, zatímco ministrův osobní tajemník Bernard Wooley se většinou pohybuje někde mezi nimi.

Politika v divadle

Hra Jonathana Lynna a Anthonyho Jaye dějově sleduje kariéru Jima Hackera od jeho nástupu na ministerstvo až po jmenování premiérem. Pro českého diváka je velkým potěšením herecké obsazení: dvě hlavní postavy hrají dabéři seriálu, Viktor Preiss (Hacker) a František Němec (sir Humphrey). V dalších rolích můžete vidět Jana Šťastného (Bernard), Svatopluka Skopala (ministrům politický poradce Frank Weisel), Simonu Postlerovou (manželka ministra) nebo Danielu Kolářovou (předsedkyně parlamentní komise). Jak už to u situačních komedií bývá, představení je absolutně závislé na dokonalých hereckých výkonech, v tomto případě je koncertem Viktora Preisse. Divadelní prostředí dovoluje přehánět výrazy a gesta do větší absurdity než seriál, čímž také vzniká mnohem silnější dojem.   

Nevýhodou divadelního zpracování je pokus ukázat ve třech hodinách příliš dlouhý časový úsek, takže tu jsou zredukované zápletky, které se v seriálu mají možnost plně rozvinout a být dokonale propracované. Na druhou stranu si však Divadlo na Vinohradech v čele s režisérem Martinem Stropnickým vyhrálo na formální stránce. Za jednoduše postavenou scénou jsou na plátno průběžně promítány vtipné fotky anglické královny, případně hlavních postav, a některé scény jsou předtočené a promítané. V závěru se tak na plátně objevují Hackerovi staniční kolegové a kandidáti na premiéra v podání Ladislava Freje a Jiřího Dvořáka, kromě nich také můžete vidět Vladimíra Dlouhého jako poradce premiéra.

Never-ending story

Na politické satiře typu Jistě, pane ministře je neuvěřitelné, jak nikdy nestárne. Seriál se vysílal mezi lety 1980 - 1988, přesto je podle některých čím dál aktuálnější. (Hlavně to platí o pasážích, ve kterých ministr populisticky bojuje s Evropskou unií, třeba o britský párek. Byrokratický aparát se také stále zvětšuje, takže některé záměrně přeháněné scény se stávají reálnými.) Divadelní provedení je aktualizované o některé narážky na českou politickou scénu, která se k seriálu také hlásí: Petr Nečas o něm mluvil jako o „realistickém dokumentu“ a jeho ministři ho měli za úkol sledovat. Bude zajímavé pozorovat, jak si z něj vezme poučení režisér představení, nyní poslanec Martin Stropnický, o kterém se spekuluje jako o potenciálním ministrovi. Dojde na Jistě, pane ministře v praxi?  

(Zdroj obrázku: http://www.divadlonavinohradech.com/)