Firmy zásobující automaty sází na jednoduchou rovnici - budeme-li mít v dané škole monopol, tudíž bude-li náš automat jediným místem, kde si jídlo lze koupit, studentům nezbyde nic jiného, než se nasazeným cenám přizpůsobit. Ostatně pokud máte skutečně hlad (žízeň, chuť.. ), nejspíše přimhouříte obě oči a pominete fakt, že ve večerce vedle školy je vaše oblíbená tyčinka o 3 koruny levnější. Firmy totiž moc dobře ví, že ačkoliv byste ji ve zmiňované večerce koupili levněji, vy využijete právě jejich automat. Počítají s tím, že většina škol studentům nedovoluje opouštět školní budovu. A pokud ano, studenti jsou často příliš líní na to, aby se kvůli 3 korunám na tu "dalekou" a "vysilující" cestu do blízké večerky vypravili.

A tak si manažeři spokojeně mnou ruce, kterak se studenti nechají odírat a v automatech nakupuijí vesele dál. Celá situace se může jevit jako začarovaný kruh, z něhož nemůžeme nalézt cestu ven.

,,Jídlo v automatech mi přijde nezdravé a ani mě pořádně nezasytí. Jenže ráno si svačinu udělat prostě nestíhám a kdybych se stavovala v nějakém krámu, přišla bych pozdě na hodinu," přiznává Bára. Sama říká, že by uvítala ve škole automaty s ovocem a zeleninou. 

,,Problém s vysokými cenami by to ale nevyřešilo. Viděla jsem, že v jedné škole prodávali v automatech jablka. Jenže jedno stálo 11Kč," dodává v zápětí. Na nezvykle vysoké ceny si stěžuje i Jakub. ,,Opravdu mi nepřijde normální, když na naší škole koupíte bagetu za 39,- a na jednom nejmenovaném místě ji v automatu mají jen za 25,-," říká. Připouští ale, že některé věci jsou v automatech levnější: ,,Káva vyjde ve školních automatech rozhodně levněji, např. u nás na škole až o třetinu."

Provozovatelé automatů na kávu zřejmě pochopili, že pokud nastaví rozumnou cenovou politiku, studenti budou automaty navštěvovat častěji. Lákavý je pro studenty i pocit jisté privilegovanosti  -  jejich školní automat je přeci levnější než automat tam kdesi venku. Navíc se výrazně rozšíří i řady zákazníků (a možná se po čase do šířky rozšíří i zákazníci sami).

Pokud ale zatoužíte po jiných tekutinách než kávě, nejspíše si opět budete muset sáhnout hlouběji do kapsy. Ačkoliv v některých školách stále pořídíte vodu o něco levněji, slazené nápoje jako cola apod. jsou takřka ,,student unfriendly". Příznivci zdravého životního stylu hlasitě zaplácají rukama, ovšem úsměv na tváři je přejde ve chvíli, kdy zjistí, že jejich oblíbené a ....ehm.. zdravější (??) ledové čaje jsou ještě dražší. To už si možná nejeden bio-člověk koupí raději tu proklínanou colu namísto čaje, za který by dal tři pětky.

Jedna věc je na tom celém převelice zvláštní. Jídelní automaty často provozují firmy, které zároveň nabízejí i automaty s kávou. Jak je tedy možné, že zatímco káva býva ve školách obvykle levnější, jídelní automaty jsou zkrátka předražené? Chtějí si z nás snad vychovat kofeinové závisláky, kteří budou jejich, po té již dražší, automaty krmit pěnězi celý život? Nebo se nás snaží přimět ke zdravému životnímu stylu tím, že nás svými cenami od nákupu jídla v automatu prostě odradí? To je mi opravdu zapeklitá otázka.