Že je žurnalistika dřina a napsat jeden takový článek do novin nemusí být vždy legrace, mi jistě odsouhlasí všichni novináři. Nestačí jen dobře psát. Člověk musí být neustále ve střehu a mít všeobecný přehled o tom, co se právě kolem nás děje.

Důležitá je praxe, zodpovědnost a dostatek sebevědomí

Dobrý žurnalista, který píše pro noviny nebo do časopisu, by měl samo sebou umět výborně psát a ovládat pravopis. O tom není pochyb. Jak už bylo zmíněno výše, bez dobrého všeobecného rozhledu se také neobejde a sledovat dění ve světě a u nás se pro něj stává takřka povinností. Především musí mít také zájem o média, chuť psát a nenechat se znejistit neúspěchy. Musí být neustále ve střehu, plný energie (pravděpodobně se budete často muset pohybovat z místa na místo, a pokud se chystáte pracovat pro televizní zpravodajství, bude to pro vás platit dvojnásob), spolehlivý (každý článek je třeba odevzdat do určitého termínu) a hlavně sebevědomý (připravte se na to, že každou chvíli budete muset oslovovat úplně cizího člověka, volat neznámým lidem apod.). A co je asi ze všeho nejdůležitější, to je praxe. Ano, pokud se chystáte dělat přijímačky na VŠ, kde byste rádi studovali žurnalistiku, vždycky na tom budete lépe, když už nějaké to psaní pro noviny či časopis budete mít za sebou a vyzkoušíte si na vlastní kůži, co novinařina obnáší.

Ne vždy je ale nezbytně nutné mít vystudovanou vysokou školu. Když se člověk snaží a má trochu štěstí, není vyloučeno, že se novinařinou může živit. Takové zkušenosti má Vendula Fižová, která studia nedokončila, ale přesto pracovala například pro známý celostátní web Deník.cz.

„Své první přijímačky jsem dělala na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na školu jsem se dostala, ale prioritní pro mě byla práce, a proto jsem ji nedostudovala. Před rokem jsem tak opětovně dělala přijímačky – a to na UK v Praze a na Masarykovu univerzitu v Brně – v obou případech to byly známé Scio testy. Opět jsem se dostala, ale školu jsem záhy přerušila, protože práce pro mě byla opět přednější,“ vysvětluje důvod, proč studia nikdy nedokončila. „Nemyslím si, že novinářem by se mohl stát jen ten, kdo má vystudovanou žurnalistiku. Tím nenabádám k tomu, abyste nestudovali. Ale jen chci říct, že i přesto, že mám pouze maturitu, dostala jsem se k mnoha zajímavým mediálním profesím. Od redaktorky po webeditorku, dokonce celostátního webu Deník.cz, a manažerku projektu Junioroom (projekt pro děti, jež jsem se pokoušela naučit základy žurnalistiky), od referentky na tiskovém odboru v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky po tiskovou mluvčí města Pardubice. Nejde skutečně o to, mít vysokou školu, stačí mít štěstí, umět dobře česky a snažit se.“

Vyberte si vhodné zaměření

Nemusíte se podílet jen na tvorbě tištěných médií. Pokud vás láká práce v rádiu či v televizi, budou pro vás vhodná digitální média nebo mediální studia. Pojďme se teď podívat, jaké máte vlastně možnosti a jaké zaměření si vybrat.

1. Žurnalistika

Studium žurnalistiky vás seznámí jak s teorií, tak s praxí. Na výběr budete mít ze spousty volitelných předmětů, jako je například rétorika, český jazyk, základy televizního vysílání apod. Možností jak se uplatnit je mnoho. Po absolvování studia vás mohou zaměstnat jako redaktora časopisu, ale stejně tak můžete zastávat funkci tiskového mluvčího. Velmi záleží na tom, kde vás budou ochotni zaměstnat. Často se stává, že se absolventi žurnalistiky nakonec věnují profesně něčemu úplně jinému, než na vysoké škole plánovali.

2. Mediální studia

Na mediálních studiích vás čeká trochu více teorie. Dozvíte se, jak fungují a působí média, učit se budete o jejich dějinách, zabývat se budete dokonce také reklamou či kompozicí fotografie. Uplatnit se později můžete jako mediální teoretikové, poradci v reklamních či politických kampaních.

3. Digitální média

Zde se kromě historie médií a jejich funkce budete učit také dějiny umění, zabývat se tvorbou videa, animacemi, stříháním videa apod. Uplatnění pak s trochou štěstí najdete v reklamě, v televizi, v rádiu, v oblasti webu nebo jako tvůrce animací či jiných krátkých videí.

4. Public relations (PR)

Toto studium je zaměřeno na marketingovou komunikaci. Schopní absolventi najdou nejčastěji uplatnění jako tiskoví mluvčí či vedoucí marketingu.

Přijímací zkoušky se skládají většinou z českého jazyka a z všeobecných předpokladů

Jestliže to se studiem žurnalistiky myslíte opravdu vážně, neměli byste rozhodně podcenit přípravu na přijímací zkoušky. Nejčastěji si budete muset projít testem z českého jazyka a testem všeobecných znalostí. Často škola vyžaduje i ústní část zkoušek. Rozhodně je dobré pravidelně sledovat dění ve světě i u nás a zajímat se i o historii žurnalistiky. Víte například, kde a kdy vznikly první noviny na světě? Že netušíte? To je ale chyba! Takové otázky se v přijímacích testech velmi často vyskytují. Abyste byli zase o něco chytřejší, správnou odpověď vám prozradíme. První noviny na svět přivedl Belgičan Abraham Verhoenen v roce 1605. Jméno jeho týdeníku si napoprvé vryjí do paměti nejspíš jen ti největší géniové – noviny totiž nesly název „Nieuwe Tijdinghe“. Doporučujeme také prostudovat slovník žurnalistiky, v němž se setkáte s mnoha důležitými odbornými termíny, přečíst si všechny informace a podmínky pro přijetí na webových stránkách školy a vyzkoušet si několik přijímacích testů nanečisto, které najdete v knihách určených k přípravě na přijímací zkoušky.

Kde studovat?

Žurnalistiku máte možnost studovat v Praze na Univerzitě Karlově (Fakulta humanitních studií – elektronická kultura a sémiotika, Fakulta sociálních věd), dále v Brně na Masarykově univerzitě (Fakulta sociálních studií), ve Zlíně na Univerzitě Tomáše Bati (Fakulta multimediálních studií), která je vhodná zejména pro studenty se zájmem o studium public relations, nebo v Olomouci na Univerzitě Palackého (Filozofická fakulta). Pokud vás zajímá žurnalistika i ekonomika, můžete také popřemýšlet o Vysoké škole báňské, která umožňuje studium ekonomické žurnalistiky.