List NRC se odvolává na výpovědi obětí, lékařské zprávy, soukromé dopisy a právní dokumenty. Dle něho je známo nejméně deset případů, kdy byli mladí chlapci podrobeni kastraci. Agentura DPA uvádí, že se jednalo o hochy, kteří byli zneužíváni církevními představiteli v katolických školách a na internátech. Odůvodněním pro nevratné zákroky, které se prováděly na církevních psychiatrických klinikách, byla snaha vyléčit děti z jejich nemoci, za kterou homosexualita byla a někde dokonce ještě do dnešní doby je považována.

Smutné na tomto případu je, že znamená pouze špičku ledovce, který začal na povrch vyplouvat minulý rok. Zpráva nezávislé komise, která měla vyšetřit případy zneužívání dětí církevními představiteli, hovořila dokonce o několika desítkách tisíc dětí, které byly zneužívány v katolických sirotčincích, seminářích a školách. Již v tu dobu existovalo podezření na provádění kastrací coby léčebné metody, mající za úkol vyléčit homosexualitu, ale bohužel nebylo do zprávy zahrnuto. Ale abychom nezůstali pouze u Nizozemska, vlna podobných skandálů otřásla také dalšími evropskými zeměmi – Irskem, Belgií, Rakouskem, či Německem.

Na celém případu je zarážející a nepochopitelný postup církve. A vyvstává mnoho otázek. Jak církevní hodnostáři zjišťovali, které dítě má homosexuální orientaci a které ne? Mělo se jednat o jakýsi podivný trest za to, že děti byly poskvrněny zneužitím? A kdo vůbec rozhodl za dítě o  provedení kastrace? Neměli být spíše potrestáni ti, kdo je zneužili? A byli vůbec tito násilníci hnáni k zodpovědnosti a dostatečně potrestáni? Existuje mnoho otázek, ale odpovědi jako by nebyly.

V dnešní době se již ví, že sexuální orientace, ať heterosexuální nebo homosexuální, je biologicky podmíněna – člověk se s ní rodí a je jeho neměnnou součástí. Mnohokrát již bylo prokázáno, že se homosexualita léčit nedá. Ostatně nelze léčit něco, co vlastně není nemoc, i když toto tvrzení dodnes naráží na odpor nejen některých církevních představitelů. Můžeme jen odhadovat, kolik lidí na nenávist ze strany ostatních doplatilo. Tím více je smutné, že se v tomto případu jednalo o děti, které se nemohly nijak bránit. A z dětí vyrostli dospělí muži, kteří si však šrámy na duši i na těle ponesou až do konce života.