Podle této agentury jde o první žádost, kterou nový vůdce KLDR Kim Čong-un, který se stal diktátorem po smrti svého otce Kim Čong-ila, adresoval Americe. Američané sice pomoc odmítli, ale nevyloučili ji do budoucna v případě, že KLDR dostojí svým mezinárodním závazkům. Tyto závazky jsou především zastavení hojně zmiňovaného severokorejského jaderného programu a uzavření kapacit na obohacování uranu. To je proces nezbytný právě při vývoji jaderných zbraní. USA také požadují záruky, že případná potravinová pomoc nepadne do rukou stranického aparátu, ale hladovějícím. Je otázkou, nakolik by záruky Severní Koreje byly hodnověrné.

Podle jihokorejských a japonských analytiků je žádost KLDR adresovaná Washingtonu důkazem skutečně kritické hospodářské situace na severu Korejského poloostrova. Zároveň naznačuje, že nový vůdce se ekonomice věnuje velmi vážně.

Podle dostupných informací jednali emisaři KLDR a USA o potravinové pomoci už na schůzce v polovině prosince v Pekingu, tedy ještě před smrtí Kima staršího. Dosáhli tehdy dohody, že Pchjongjang pozastaví program obohacování uranu. KLDR na schůzce údajně požadovala potravinovou pomoc ve formě dodávek rýže, USA byly ochotny dodat KLDR vitaminové doplňky a pečivo pro děti. Vzhledem k současné situaci v Severní Koreji musel nový vůdce žádat USA ještě jednou. Dohoda mezi oběma státy zatím ale není možná, protože KLDR odmítla přistoupit na zmíněné podmínky.