Jedná se o závěr rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Ten projednával případ žaloby občana J. Pawlika, který se soudil s německou pojišťovnou Hanse Merkur Reiseversicherung AG. Soud k případu uvedl následující: „Ochrana cestujících proti riziku platební neschopnosti organizátora služeb pro cesty (CK) se uplatní i tehdy, pokud je platební neschopnost způsobena jeho podvodným jednáním. Povinností organizátora je disponovat dostatečnými zárukami“. Soud se také vyjádřil k případu, kdy dojde k platební neschopnosti: „V případě platební neschopnosti nebo úpadku organizátora cesty bude zabezpečen návrat cestujícího a vrácení prostředků, které již zaplatil.“

Rozhodnutí soudu sice přímo neřeší obdobné případy v České republice, ale může se stát závažným precedentem. V principiálně stejných případech by tak mohlo být toto rozhodnutí pro české soudy všech úrovní závazné.

Do problémů se ale v případě nezaplacení peněz nedostanou jen pojišťovny a cestovní kanceláře. Pokud totiž nedojdou rychle k adekvátnímu řešení, bude možné, aby klienti zkrachovalých cestovních kanceláří vymáhali své peníze přímo na České republice, a to prostřednictvím evropských soudních orgánů. Budou moci vznést obvinění proti České republice, která nepodnikla patřičná opatření k dostatečné ochraně spotřebitele. Sporné však je, zda cestovní kancelář skutečně peníze na zaplacení nemá, nebo je pouze nechce vydat a spoléhá na to, že za ni stát nakonec dluhy zaplatí.

Ze strany spotřebitele je toto rozhodnutí zřejmě krokem dopředu. Ze pohledu státu to už tak dobře nevypadá a výsledek se tak může jevit jako poněkud populistické gesto od EU, která si zakládá na obhajobě práv a nároků nejrůznějších skupin.