Už od svých začátků je kapela Kryštof takovou černou ovcí na hudební scéně – kvalitní aranže, hluboké texty, náročný poslech zajišťující mastering. A přitom dokážou natáčet hudbu pro filmy, rádia a jiné „akce“. Prostě hrát na obě strany. To umí…Vzpomeňme na píseň Lolita na albu Magnetické Pole. V rádiích se točí dodnes a všichni jí mají i přesto rádi. Proč? Protože to není blbá odrhovačka, ale velice inteligentní song. Na druhou stranu na tomto albu byla také Cosmoshop, depresivní píseň o moderní společnosti. Svůj vrchol, nejen podle mého názoru, zažily s albem Mikrokosmos. Texty, nad kterými musel člověk přemýšlet, aby se pokusil dovtípit se, o čem hudba vlastně je, ale přitom se i takové písně hrály v rádiích dlouhá léta.

Problém Kryštofů je ten, že se v podstatě neustále vykrádají. Na každém albu jsou dvě, tři písně, které jsou opravdu originální a zajímavé, ale zbytek, byť se nejedná o vatu nebo něco podobného, to rozhodně ne, je v podstatě to samé neustále dokola. I s tímto vědomým (snad)handicapem vydávají nové album Inzerát, které je…Skvělé. Tedy skvělé, pokud spočítáme s výše zmíněným. Jinak se jedná o naprosto obyčejnou „Kryštofovskou“nahrávku. Album otevírá velice příjemná Římská. Tato je ideální na velké koncerty. Houkání s davem, to je to, co teď frčí, ale není to nic násilného. Asi nejdiskutovanější písní bude duet s Jarkem Nohavicou, Křídla z mýdla, kde ale vystupuje na povrch jedna velice příjemná skutečnost. Nejsem žádným obdivovatelem Nohavicy, ale zde opravdu, ale opravdu dobře zpívá. Čistě, bez chrapláku, vysoko. Příjemná záležitost.

Zatančím. To je prostě veselý song do jakékoliv (ne)pohody. Tohle vás opravdu roztančí. Chytlavá melodie trumpety, zpěv Richarda Krajča…Aneb, jak je řečeno: „Nebuď mrzutý, buď šťastný.“ Je zajímavé, že po této písni přichází možná nejdepresivnější věc z celé desky a to Parapet. Na mně nefunguje melodie, na mně zde funguje pouze text, který dokáže donutit opravdu skočit z výšky a čekat, že přežijeme. Otázka, co budeme hledat my, protože pochybuju, že pastelkový svět, jako Richard.

Kapela si přivzala na nahrávání zaoceánského producenta Yarona Fuchse a i mix probíhal za „velkou louží“. Otázka, jak moc to kapele prospělo. Co se nemusí nechat je to, že vše zní, jak by mělo. Ke zvuku žádné výhrady, k výběru písní taky ne, jak už jsem řekl, žádná vata, vše je v pořádku.

Richard Krajčo do textů vždycky vpisoval do puntíku své nálady. Takže když vám na férovku řekne, že jste s*áči, nic si z toho nedělejte, má totiž nejspíše pravdu. Jak sám uvedl, každý mohl pár věcí udělat jinak, tudíž to tak má být. Každopádně u tohoto alba se kapela Kryštof jako jeden velký sr*č nezachovala a vydala album, za které se nemusí vůbec stydět. Letos mi tedy ani nebude vadit, že za tuto desku získají veškerá ocenění.  Inzerát si je totiž zaslouží, nehledě na osvědčené jméno.

Hodnocení alba: 90%

Nejlepší songy alba: Křídla z mýdla, Zatančím, Parapet