Průběh občanské války, jež zachvátila po protirežimních protestech počátkem loňského roku dvacetimilionovou Sýrii, se neustále zhoršuje. Vyplývá to z výpovědi zmocněnce Spojených národů pro Sýrii Lakhdara Brahimiho, který o situaci v zemi zmítané konfliktem hovořil v pondělí před zástupci Bezpečnostní rady OSN na uzavřeném zasedání. Brahimi, který byl v devadesátých letech alžírským předsedou vlády, byl delegován do funkce zmocněnce pro Sýrii letos v srpnu po odstoupení Kofi Annana.

Brahimiho zpráva, která se opírá mj. o závěry zasedání syrské vlády, uvádí, že Asádův režim viní z nepokojů 5000 zahraničních vojáků, kteří operují v zemi za podpory západních mocností.

Brahimi také přinesl informace o počteu Syřanů, kteří byli po vypuknutí konfliktu nuceni opustit své domovy. Celkový počet uprchlíků nyní dosahuje 1 500 000, přičemž zhruba 280 000 z nich odešlo za hranice země, především do Turecka a Jordánska. Jak uvádí deník Washington Post, na území Turecka se nyní nachází 120 000 syrských uprchlíků. Turecká vláda nicméně není schopna dostatečně rychle zajistit místa v uprchlických táborech, a desítky tisíc Syřanů proto čekají bez přístřešku na syrské straně hranic. Někteří z těch, kdo byli kvůli občanské válce nuceni opustit své domovy, volí velmi riskantní ilegální způsob přechodu přes hranice: v noci přes okurková pole, přecházejí za pomoci převaděčů skrz mezery v plotech z ostnatého drátu.

Turecko nyní hledá způsob, jak za pomoci OSN zajistit uprchlíkům relativní bezpečí na syrské straně hranice, neboť díky rapidnímu nárůstu žadatelů o azyl již podle všeho není schopno navýšit kapacitu v uprchlických táborech na svém území.

Problémy s přílivem syrských uprchlíků má kromě Turecka také jižní soused Sýrie - Jordánsko. Podle britské BBC v současné době přechází hranici zhruba 1000 lidí a podobně jako v Turecku se situace v uprchlických táborech stává neúnosnou. Provizorní tábor v severojordánském Zátarí, který byl letos v červnu zbudován pro 500 lidí, poskytoval počátkem září útočiště dvacetišesti tisícům uprchlíků.

Počet obětí syrské občanské války se podle zpráv aktivistů pohybuje okolo 29 000. Zadržení odpůrci režimu jsou podle Brahimiho zprávy běžně vystavováni mučení, lidé se bojí podrobovat lékařským vyšetřením v nemocnicích, neboť mnohé z nich jsou ovládány prorežimními silami. V zemi také dochází zásoby potravin, neboť většina úrody je zdecimována vleklými boji.

V posledních dnech došlo k výrazné ofenzivě ve městech Homs a Allepo, která představují hlavní protirežimní bašty. Obě města byla bombardována letouny syrské armády, přičemž nálety si vyžádaly smrt tří dětí. V celé Sýrii bylo v posledních dnech zabito 30 lidí.

Podle Washington post se Západ nadále zdráhá jakékoli vojenské intervence. Americký prezident Obama prohlásil, že zásah sil NATO by se stal reálným v případě použití chemickým zbraní ze strany syrského režimu. V takovém případě by podle dosavadních informací následovalo zavedení bezletové zóny, podobně jako v loňském roce v Libyii, kde spojenecká vojska dopomohla opozici ke svržení diktátorského režimu Muammara Qaddáfího.

Málokdo dnes věří v možnost smíření většinového sunnitského obyvatelstva s představiteli režimu. Výjimku představují někteří syrští alawité, kteří tvoří výraznou náboženskou menšinu v zemi, a z nichž většina stojí na straně prezidenta. „Mír je součástí našeho náboženství, našich přesvědčení. Tato země je zemí pro každého. Stále můžeme uzavřít mír.“, citovala BBC jednoho alawitského učitele.