Ačkoliv koaliční vláda své v pořadí již třetí hlasování o důvěře ustála, přišla ve středu opět o dalšího člena. V minulém týdnu jsme mohli být svědky toho, jak předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg podle některých informací médií zvažoval odstoupení z funkce ministra zahraničí kvůli nepřipojení České republiky k fiskální unii evropských států. V úřadu se však nakonec rozhodl setrvat, a když se opozici v úterý nepodařilo vládu svrhnout, vypadalo to, že další vládní krize bude zažehnána. Ve středu ale situaci obrátil ministr školství Josef Dobeš, když na zasedání vlády oznámil rezignaci, oficiálně z důvodu nesouhlasu s navrhovaným rozpočtem pro svůj rezort.

Ve školství by se mělo ušetřit 2,5 miliardy korun, což by podle Dobeše znamenalo buď pokles platu učitelů, nebo razantní zásah do rozpočtů vysokých škol, jak shrnul ve svém prohlášení. O Dobešově rezignaci se uvažovalo již několikrát, naposledy ve věci kontroverzního čerpání evropských dotací. Sám oznámil, že pokud se vše nevyřeší, do dubna odstoupí. Nicméně za nastalých okolností se již ve čtvrtek stane osmým ministrem vlády Petra Nečase, který ve svém postu skončí. Zároveň tak zůstane Kamil Jankovský (ministr pro místní rozvoj) posledním z původních ministrů Věcí veřejných.

Dobešův krok lze považovat za spíše symbolický. Svými oponenty i odbornou veřejností bývá často označovaný za jednoho z nejhorších ministrů školství v polistopadové historii. Je autorem řady sporných návrhů, byl kritizován mimo jiné i za jmenování bývalého kandidáta nacionalistické Národní strany Ladislava Bátory svým náměstkem. Stál u zmatečného zrodu státních maturit, koncepce školného nebo reformy vysokého školství oklešťující autonomii vysokých škol. Pokoušel se rovněž prosadit například kratší školní přestávky, plošné testování studijních předpokladů u žáků základních škol či redukci regionálního školství, zejména tzv. „malotřídek“.

Tímto vším si vysloužil značnou neoblíbenost u studentů, kteří dokonce proti jeho reformám pořádali i nedávný Týden neklidu. Odstoupení Josefa Dobeše jimi proto bylo povětšinou přijato velmi pozitivně. Není ale zatím jisté, zdali je čas k oslavám, protože i když Dobeš padl, jeho rozpracované reformy dál leží na stole.