„Příští rok vzroste rozpočet ministerstva o 3,8 miliardy korun“

Jaký je podle vás největší problém našeho školství?

Jednoznačně největším problémem je jeho dlouhodobé podfinancování. Vyspělé země dávají do školství v průměru 6 % svého HDP, u nás to je pod 4,5 %. Jsem proto rád, že se mi podařilo s ministrem financí domluvit na příští rok zvýšení rozpočtu na školství o 3,8 miliardy korun. 

Myslím si, že učitelství je v současnosti velmi podhodnocená práce, která ztrácí prestiž. Proč tomu tak podle vás je a napadá vás, jak by se prestiž dala vrátit?

Zvýšení prestiže práce pedagogů je jedním z mých cílů. Určitě je třeba navýšit platy učitelů. S prestiží souvisí také jeho nedostatečná ochrana proti případným útokům ze strany žáků a jejich rodičů, což se chystám změnit posílením právní ochrany pedagogických pracovníků. Pracuje se také na kariérním systému, který by měl dát učiteli konečně možnost profesního růstu.

Pomohlo by zvýšení platů, aby úroveň této profese stoupla?

Zvýšení platů je určitě důležitý prvek, ovšem nikoliv jediný.

V mezinárodních testech PISA mají čeští žáci poměrně špatné výsledky v porovnání s ostatními dětmi z jiných států. Proč máme tak špatné umístění?

V poslední době se čeští žáci v těchto testech zlepšují. Je to jasný signál, že české školství se odklání od drilování k řešení problémů.

Jsou vůbec takovéto druhy srovnávacích, porovnávacích testů věrohodné?

Tvůrci těchto testů se samozřejmě snaží, aby byly výsledky objektivní. Musí být samozřejmě také jakýmsi vodítkem do budoucna, aby naznačily, kde v čem jsou mezery toho či onoho národního vzdělávacího systému.

„Povinná státní maturita z matematiky bude nejdříve v roce 2020.“

Souhlasíte s konceptem státních maturit? Jaký máte názor na jejich současnou formu?

Jsem dlouhodobým kritikem současné koncepce státní maturity, která je předražená a neefektivní. Nechal jsem provést audit, který ukázal, že na maturitu bylo nehospodárně vynaloženo 82 milionů korun. Poslední výsledky maturantů rovněž ukazují, že stejné maturity pro žáky gymnázií a středních odborných učilišť je neudržitelný a potřebuje změnu.

Deklarujete, že chcete maturitu změnit. Jak konkrétně to chcete provést? Vrátil byste zpět dva stupně maturit, s tím že lehčí část by byla základní a ta těžší by se dala například použít jako zkouška na vysoké školy? Chci zavést maturitu zvlášť pro gymnázia a zvlášť pro střední odborná učiliště. Jestli budou vysoké školy gymnaziální úroveň akceptovat místo přijímacích zkoušek, to bude otázka dalšího jednání. Osobně jsem navíc přesvědčen, že u velké části učebních oborů být maturita vůbec nemusí a dá se nahradit mistrovskou zkouškou.

Mladoboleslavská soukromá škola nabízí maturitu bez studia, stačí zaplatit 54 tisíc korun a udělat zkoušku. Jaký máte na to názor?

Maturita za 54 tisíc samozřejmě vzbuzuje pochybnosti. Celou věc prověřuje Česká školní inspekce. 

Poslouchal jsem nedávno reportáž v rádiu o studentce, co tam maturitu skládala. Začala pracovat v patnácti letech a teď jí je kolem dvaceti pěti a uvědomila si, že chce studovat VŠ a potřebuje maturitu.

Jak jsem řekl, celou věc ohledně maturity za 54 tisíc prověřuje Česká školní inspekce. Možnost doplnit si vzdělání dnes nabízí řada středních škol. Samozřejmě s řádnou docházkou – včetně distanční formy – a s danou kvalitou. 

Měla by být podle vás u maturity povinná matematika?

Matematiku potřebujeme i v běžném životě, proto říkám ano, ale nejdříve v roce 2020. Do té doby ale musíme vyřešit fakt, že matematika má vedle němčiny u maturity nejhorší výsledky. Jednal jsem na toto téma se zástupci pedagogických fakult a shodli jsme se, že se na přípravu budoucích učitelů matematiky musíme více zaměřit.

„Střední školy musí žáky připravit na to, co budou potřebovat v praxi.“

Jaký máte názor na distanční studium?

Jedná se o typ studia, který umožňuje studovat i těm, kteří nemohou navštěvovat – například kvůli zaměstnání – denní formu studia a má tedy svůj smysl. 

Skvělý příkladem toho stylu výuky je web www.coursera.org, kde můžete nalézt více než 500 bezplatných kurzů ve formě videí. Máte na výběr z mnoha přednášek nejrůznějších oborů a většinou po úspěšném dokončení obdržíte certifikát. Myslíte, že se má šanci uchytit na více typech škol a postupně ho začne nabízet více škol?

Způsobů výuky je dnes celá řada. Pro mne je hlavní, aby mělo studium dostatečnou kvalitu a přínos pro studenty a jejich kvalifikaci. To je bohužel u některých kurzů problém. Nabídka je však velmi široká a lze vybrat kvalitní distanční či kombinovanou formu studia, a to včetně nabídky veřejných vysokých škol. 

Hodláte podporovat školy, jejichž absolventi pak mají lepší uplatnění na trhu práce?

Ano. Chystáme reformu financování regionálního školství a chci, aby střední školy byly financovány ne na žáka, jako nyní, ale podle oboru. A právě u přidělování peněz oborům chceme zohlednit výsledky analýzy potřeb trhu práce, kterou jsem nechal vypracovat. Je třeba docílit toho, aby střední školy připravovaly své žáky na to, co potřebují v praxi.

Jste pro školné na VŠ?

Jsem proti jakékoliv formě školného a je to také součástí programového prohlášení současné koaliční vlády.

„Na odborných školách nahradí maturitu mistrovská zkouška.“

Mohl byste shrnout v pěti bodech, co chcete na ministerstvu změnit?

Řadu věcí, které jsem si při svém nástupu na ministerstvo předsevzal, jsem již splnil. Připravili jsme například novelu zákona o pedagogických pracovnících, čímž se vyřešila hrozící personální krize na mnoha školách, máme hotovou novelu školského zákona i Strategii vzdělávací politiky do roku 2020, což je velmi důležitý materiál. Nedostatečné kapacity mateřských a základních škol řešíme zřízením dvou speciálních fondů, připravili jsme krizový záchranný plán na čerpání prostředků z evropských fondů v Operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace, ve kterém hrozila ztráta až 10 mld. Kč. Před námi jsou další úkoly – o maturitě a kariérním systému pro učitele jsem už hovořil. Velkým tématem je také novela vysokoškolského zákona.

Naplňuje vás práce na ministerstvu?

Pokud by mne nenaplňovala, nedělal bych ji.

Jak sám vzpomínáte na školu? Nejvíc mě ve škole bavil sport. Začínal jsem fotbalem, jako brankář, posléze jsem i závodně běhal. Nemělo to ale vliv na mé studijní výsledky, které byly vždy velmi dobré.

Marcel Chládek se narodil 9. dubna 1968 v Rakovníku. Vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, rigorózní řízení 2006 v oboru andragogiky v personálním řízení. Titul Master of Business Administration (MBA) získal na Vysoké škole ekonomie a managementu. V letech 1992 – 2003 působil jako učitel na základních a středních školách, rok také pracoval na ministerstvu vnitra. Řadu let působil jako fotbalový rozhodčí. V roce 2004 vstoupil do ČSSD a od roku 2008 je za tuto stranu senátorem. V lednu 2014 se stal členem vlády Bohuslava Sobotky jako ministr školství. Hovoří anglicky a rusky. Je ženatý a má dvě děti.