V Havaně, kde se konala celostátní konference Komunistické strany Kuby, pronesl Castro projev o svých plánech do budoucna. Odmítl jakákoliv tvrzení, že by chystal změnu režimu, jež by vedla k demokratičtější formě státu. Za hlavními důvody hospodářské krize viděl kromě embarga USA také korupci. Během projevu potvrdil svůj slib, že zkrátí vládní období vysokých státních činitelů pouze na dvě pětiletá období za sebou. Zároveň se však opřel do členů konference, kteří očekávali jakékoliv zásadnější změny či výměnu starých tváří mezi vedoucími funkcemi země. Ti jež volají po plurálním politickém systému prý neberou v potaz, nebezpečí hrozící ze severu. Podle Castra takovýto politický systém není možný kvůli obležení, ve kterém se Kuba nachází. Tím měl na mysli americké embargo uvalené jeho zemi.

Od konference si Castro sliboval hlavně upevnění své moci v zemi, hledání plánů pro lepší fungování země tak byla pouze záminka, která však nevedla k návrhu větších změn. Celkem 800 delegátů komunistické strany konzultovalo otázku, jak zlepšit hospodářskou situaci Kuby tak, aby zároveň neztratili svrchovanou vládu nad zemí. Konference vyvrcholila schválením dokumentů, jež mají přivést do kubánské ekonomiky lehké prvky tržní ekonomiky. Podle Castrových slov by měla být zlepšena práce médií, potlačena korupce a zefektivněna výroba.

Raúl Castro je mladším bratrem Fidela Castra, spolu s ním byl ve vedení komunistické revoluce, která vedla v roce 1959 k převratu, při němž se Fidel dostal k vládě jako svrchovaný diktátor. V roce 2011 odstoupil Fidel Castro z funkce kvůli své nemoci, kterou již delší dobou trpěl, oficiálním nástupcem se tak stal jeho bratr Raul Castro.

Nezaměstnanost a ekonomická situace se zásadně začala zhoršovat po roce 1989, kdy většina států takzvaného východního bloku přešla na demokratické principy, Kuba tak stratila podstatnou část svých obchodní partnerů a finanční dotace, vláda byla postupně nucena přijmout některé z prvků tržní ekonomiky po vzoru Číny, aby se situace částečně ustálila. Žádné prvky demokratických zemí na poli lidských a politických práv však zatím v plánu přijmout nemá.