Diplomka Nagyové byla psána na téma „Mediální podpora Národního akčního plánu ke sjednocení a transformaci systému péče o ohrožené rodiny“, mnohé pasáže jsou nejen zkopírované, někdy ale chybí i uvedení zdroje. Ve své práci například používá citace z analýz MPSV, kde pracovala pod Petrem Nečasem. S citacemi Nagyová rozhodně nešetřila – jedna z nich začíná na straně 11, její konec byste ale našli až na straně 14, další je na stranách 15 až 18. Strany 39 až 41 obsahují text zkopírovaný z webu MPSV, zdroj bychom však hledali marně. Něco takového je podle Vladimíra P. Polácha z Univerzity Palackého v Olomouci naprosto nepřípustné.

Ve své bakalářské práci se Nagyová zaměřovala na týrání dvou chlapců v Kuřimi (tzv. Kuřimská kauza), které vyvolalo kontroverzní zájem médií bez respektu k právům zainteresovaných dětí. Nagyová nařkla kromě všech novinářů i redaktorku Ivanu Svobodovou pracující tehdy pro MF DNES, která podle jejích slov jako první ukázala veřejnosti fotografii jednoho z týraných dětí. Její tvrzení ale bylo neoprávněné, protože zmíněná fotografie již byla v oběhu. Přesto zde Svobodovou popisuje jako senzacechtivou profesionální novinářku, na další novináře pak poukazuje jako na predátory. Nagyová však podle obsahu vypadá jako morální vzor. Za své osočení se prý Svobodové omluvila.

Na pochybnosti v diplomové práci Nagyové upozornil týdeník Reflex, nejde přitom o jediný případ, kdy se spekulovalo o pochybných diplomkách absolventů Univerzity J. A. Komenského. Příkladem by mohla být Jana Machálková – šéfka kabinetu Josefa Dobeše – a starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský. Na celou věc se dá nahlížet mnoha způsoby. Případ na univerzitu rozhodně nevrhá dobrý stín, na druhou stranu už jde o starší záležitost a hlubší závěr z ní asi bohužel vyvozen nebude. Ze situace spíše plyne nespravedlnost, kterou musí pociťovat tisíce studentů, kteří na svých diplomových pracích dřeli ve dne v noci. Přitom jen malá hrstka z nich si za ně po čase vyslouží 273 tisíc korun hrubého jako Nagyová.