„Dnes stát platí až o jeden rok více na bakalářském stupni a o další rok pak na magisterském stupni, což umožňuje studovat místo standardních pěti až sedm let bezplatně. Studenti proto ani nejsou motivováni dokončit studium v řádném termínu," řekl Nečas ve čtvrtek k první změně, tedy k ukončení financování nadstandardní délky studia. Studenti dvou vysokých škol si nově budou muset tu druhou hradit sami. Premiér chce zapracovat i na snížení poměru magisterského studia.

Každý rok bude navíc ministerstvo školství vládu o mnohém informovat. „Ministerstvo školství by mělo každý rok vládě předložit analýzu efektivnosti financování veřejných vysokých škol. Přesně popsat, jak dlouho trvá průměrná délka studia, kolik to stojí peněz, kolik studentů, kteří do daného oboru nastoupí, studium skutečně dokončí," řekl premiér.

Jako rozumný se jeví návrh, že by školy měly obdržet finance nikoli za studenta, ale za jeho získané kredity. Tím se chce Nečas vyhnout podporováním takzvaných mrtvých duší. Návrh ale svůj účel nemusí plnit. Školy mohou za vidinou finanční podpory udělit studentům kredity "zadarmo", čímž by poklesla úroveň vzdělání. Peníze škole nepřipadnou, opustí-li ji student v průběhu školního roku. Logicky působí i plán rozlišení úhrady za studenty navštěvující školu prezenčně a za "dálkaře", jejichž vzdělávání nepředstavuje tak velkou finanční zátěž. Změna se dotkne i večerního středoškolského studia, čímž by mohla uspořit až půl miliardy.

Školské odbory trápí stále především škrty na platech zaměstnanců. Po novém ministrovi budou požadovat šetření na straně provozu úřadu a na investicích. A když to nepůjde po dobrém, přistoupí ke stávce.

V chystaných změnách už se dají najít náznaky jakéhosi efektivnějšího řešení, přestože s každým bodem by souhlasil málokdo. Důležité je, aby se zlepšilo nejen hospodaření v oblasti školství, ale aby byla jeho úroveň celkově pozvednuta. Jak říká sám Nečas, vysoké školy by neměly být továrnami na diplomy.