Poté, co Christian Wulff v pátek podal demisi, začala Německu ubíhat třicetidenní lhůta na určení jeho nástupce. Do té doby pravomoce prezidenta přechodně přebírá předseda horní komory parlamentu. Již po dvou dnech jednání se však zdá, že je rozhodnuto. Prezidentský úřad téměř určitě převezme dvaasedmdesátiletý Joachim Gauck. Stojí za ním totiž vládní koalice, dvě nejsilější politické strany i veřejné mínění.

Gauck byl neúspěšným kandidátem již v předloňské prezidentské volbě, kde nakonec Wulfffovi ve třetím kole podlehl. Pro Němce je známý především jako východoněmecký bojovník za lidská práva. Kvůli honbě za zločiny spáchanými tajnou policií Stasi v dobách před pádem berlínské zdi si dokonce vysloužil přezdívku „lovec“. Prezidenta v Německu volí Spolkové shromáždění, v němž mají Gauckovi stoupenci jednoznačnou většinu, a jeho zvolení tak skutečně může být pokládáno za téměř jisté.

Christiana Wulffa o jeho křeslo připravily jeho podivné vztahy se soukromými podnikateli v dobách ještě před nástupem do prezidentské funkce. Jako předseda vlády spolkové země Dolní Sasko měl za nestandardních podmínek získat půjčku na dům ve výši 500 tisíc eur, nechával si údajně také platit dovolené a výhodně získal i automobil. Závěrečnou ránou jeho pověsti však byl fakt, že tlačil na redakci nejčtenějšího německého deníku Bild, aby údaje o této činnosti nezveřejňovala. Již v minulosti se za to několikrát omluvil a dlouho se držel funkce s tím, že cítí podporu ze strany lidu.

Ta však nejspíše již polevila. Právě se slovy, že bez důvěry občanek a občanů nemůže funkci hlavy státu vykonávat, a proto odstupuje, totiž Wulff v pátek vystoupil před televizními kamerami. V poslední době byl na jeho osobu vyvíjen extrémní tlak. Německé státní zastupitelství požádalo o zbavení imunity a chystá se Wulffa vyšetřovat, což je podle německých politiků pro spolkového prezidenta ve funkci nepřijatelné.

Kauza Christiana Wulffa se mi zdá být nesmírně zajímavou. Nejenže odstoupivší prezident, nad jehož odchodem vyjádřila lítost i Angela Merkelová, je v očích mnoha lidí spíše mučedníkem než zločincem. Především se musíme hořce zasmát nad činy, ze kterých byl obviněn. „Nestandardní podmínky pro zisk automobilu, dovolené, půjčky na dům... tlak na tisk...“ Zvláště s tím posledním exprezident šlápl hodně vedle, to je jisté. Ale, ruku na srdce – umíte si představit, že by podobné prohřešky způsobily demisí zakončenou kauzu u nás v ČR?