Díky komu nebo čemu ses dostal zrovna k matematice?

Největší podíl na tom mají rodiče, protože už v předškolním věku mě k matice přivedli a tak mě začala bavit. Chodil jsem od 6. třídy na matematickou základku, a pak jsem navštěvoval technickou střední, kde jsme měli skvělého matematikáře, který nám učivo skvěle vysvětlil, dostatečně nás motivoval, takže jsem začal dělat olympiády a další soutěže. Proto jsem si asi vybral matfyz. Beru ho jako parádní školu, protože na předmětech je nás poměrně málo a profesoři k nám mají individuálnější přístup. Tohle považuji za velké plus.

Když se řekne nejneoblíbenější předmět, většina lidí zmíní matematiku. Proč si myslíš, že tomu tak je? 

Určitě proto, že je povinná. Je to jak s vážným tancem. Pokud by byl povinný, určitě by ho lidé brali taktéž s odporem. Druhý důvod je podle mě způsob výuky. Matematika je dost o daném učiteli. Chápu, že lidi, kteří se jen učí vzorečky, kterým stejně nerozumí, matika nebaví.

Naučili by se podle tebe studenti víc, pokud by měli větší hodinovou dotaci?

Je logické, že si lidé myslí, že se toho víc naučí, když budou mít víc hodin. Ale rozhodně to tak neplatí. Hodiny navíc jsou k ničemu, když mě látka nebaví a prosedím vyučování s mobilem v ruce. Důležitá je motivace studentů a zájem o předmět. Je to dle mě mýtus konstantního vzdělání – není pravda, že za dvojnásobek času se naučím dvakrát více.

Jakým způsobem ses dostal k vyučování na střední? 

Celkem náhodou. Před třemi lety hledal můj středoškolský učitel deskriptivní geometrie záskok, a protože nikdo ze školy to dělat nemohl, tak mě oslovil. Nabídka mě zaujala, a tak jsem asi měsíc a půl učil dvě třídy prvního ročníku technické kreslení. Zjistil jsem, že mě to moc baví, nejspíš taky proto, že jsem měl celkem volnou ruku v probíraném učivu a chtěl jsem v tom pokračovat, tak jsem se rozhodl založit matematický seminář pro čtvrtý ročník. Napsal jsem osnovy, co by se v něm mělo učit a vedení školy návrh přijalo. Důvod, proč jsem chtěl ten seminář, byl, že úplně nesouhlasím s tím, jakým způsobem se u nás učí matematika, a proto jsem to chtěl nějak změnit. 

Jaký nápad tě vedl k vytvoření projektu Hlavy otevřené?

Dlouho jsem sledoval TEDx, ten projekt se mi velmi líbí, a tak mě napadlo, proč nedostat dobré lidi do českých škol. Bohužel můj plán, že najmu lidi a školy je hned vezmou, úplně nevyšel. Sice jsem někoho sehnal, ale nebyl o ně zájem, přestože by někteří přednášeli zadarmo, což mě překvapilo. Poptávka není ani u studentů. Osobně jsem na naší škole zorganizoval přednášku Petra Klimeše, který mluvil o přípravě na pracovní pohovor, a účast byla dost malá. Ten počet lidí možná pramení z představy, že co je ve škole, je nuda. V současnosti je projekt u ledu, mám sehnané lidi, kteří by přednášeli, ale sám teď nemám čas na propagaci do škol.                                    

Nedávno jsi také spustil projekt Matika mailem. Co tě k němu vedlo a co si od něj slibuješ?

Myslím, že by maturanti měli být v matice vzdělanější, a proto jsem založil tento projekt, protože jsem jim chtěl pomoct. Funguje to jednoduše. Student napíše email na webovou stránku, každý den mu přijde úloha a následující den obdrží podrobné řešení ve stylu Khanovy školy. Zájem nakonec nebyl jen u maturantů, ale i u nižších ročníků. Teď máme 3000 odběratelů, většina z nich je aktivních.

Jaké plány s ním máš do budoucna?

Zatím žádné konkrétní, rád bych udělal někdy dvě úrovně obtížnosti, v současnosti je zatím služba jen pro základní úroveň maturity, aby ji lidé zvládli. Podle mě bude totiž ministr školství znovu požadovat dva stupně maturity. Rád bych se také zaměřil na financování stránek. A určitě chci se studenty komunikovat a získat tak od nich nějakou zpětnou vazbu. 

Je tu nějaká osobnost, která tě nějak inspirovala?

Z osobností mě určitě ovlivnil Milton Freedman, hlavně díky názorům o volném trhu a libertariánství. U školských reforem souhlasím s Kennem Robinsonem, protože se podporuje myšlenku „kreativita je stejně důležitá jako znalost“, a proto by školství mělo kreativitu rozvíjet, aby se lidé mohli přizpůsobit stále měnícímu systému. Spolupracuji také s Khanovou školou, což je největší online vzdělávací stránka na světě, kde jsou umístěny videa z různých předmětů. Inspirovala mě k vytvoření projektu Matika mailem.

Jak vidíš současného ministra školství Marcela Chládka, co si myslíš o jeho směru a názorech?

Neznám moc detailně jeho program a pojetí řízení ministerstva. Byl jsem ale před volbami na debatě expertů stran na školství, kde byl právě i Marcel Chládek. Přišlo mi, že mluví rozumně a je vidět, že na funkci byl dlouho připravený, umí prodat svoje názory, má jasnou představu, čeho chce v rezortu dosáhnout. Podle mého názoru bude nejspíš prosazovat finský model, jelikož je to člen ČSSD. Obávám se ale, že nedostane moc prostoru, protože školství je pro politiky okrajové téma.

Jakým směrem by se české školství mělo ubírat do budoucna?

Naše školství jistě potřebuje dobré učitele a motivované studenty – otázka je, jakým způsobem toho dosáhnout. Ve finském modelu zajistí stát skvělý systém vzdělávání, který řádně funguje. Myslím, že u nás by bylo lepší, aby stát zasahoval do školství čím dál tím míně, dočasně by mohl přerozdělovat peníze. Kontrola školství by měla přicházet odspoda od rodičů a učitelů, kteří by měli mít daleko větší volnost, co ve škole prosadit. Problém dnešní doby je představa, že školství je zadarmo a moc se o něj lidé nezajímají. Myslím, že kdyby lidé, kteří si to mohou dovolit, měli platit nějakou určitou částku, by se potom více zajímali, na co jejich peníze přesně putují.

Matika mailem: http://www.matikamailem.cz/