Jen pro novináře

Společně s divákem se přenášíme do zákulisí fiktivní televizní stanice ACN Network, kde se seznamujeme s celosvětově známým moderátorem Willem McAvoyem (Jeff Daniels), který s oblibou sarkasticky komentuje dění kolem sebe. Do poklidného a průměrného fungování stanice zasahuje nová producentka Mackenzie MacHale (Emily Mortimer), která dostane za úkol, aby spolu s Willem pozvedli úroveň televizních novin. Přichází s donkichotským nápadem – dělat dobré zpravodajství, neovlivňované vnějšími tlaky a založené na faktech. Takže pro představu, jednotlivé díly probíhají tak, že se štáb snaží přijít na způsob, jak věrohodně a korektně informovat svět o nějakém aktuálním tématu (zveřejníme tu a tu zprávu, když jí máme ověřenou jen z jednoho zdroje?). Navíc je Mackenzie bývalou přítelkyní Willa McAvoye, takže jejich vztah skřípe i bez už tak obtížného profesního úkolu. 

Dialogová smršť

Tvůrce seriálu je Aaron Sorkin, který je také zodpovědný například za film Social Network, jež je v mnoha ohledech podobný Newsroomu. Stejně jako film i seriál je založen na hutných dialogových pasážích, které jsou nejenom inteligentně napsané, ale také často plné různých odkazů, ať už na literaturu nebo aktuální politické dění. Taková kadence dialogů může být ale i na škodu, protože vytlačuje samotný příběh. Celou dobu se seriálem neline žádná hlavní dějová linka, která by nějakým způsem spěla do finále. Jakési náznaky nějaké osudové události seriál obsahuje, ale bohužel jsou upozaděny, před neustálým glosováním hlavních postav o stavu společnosti nebo veřejného života.V tomto případě se Sorkin trochu utrhl ze řetězu. Dalším nezanedbatelným problémem jsou i křečovitě působící vztahy mezi jednotlivými pracovníky ve štábu, kterým se těžko dá uvěřit, že se snaží navzájem seznámit.

Na druhou stranu pozitivní je, že autoři obsadili do hlavních rolí celkem neznámé tváře, které se nanejvýš osvědčili. Zvlášť člověka nadchne úvodní scéna pilotního dílu, kdy Will McAvoy sedící na nějaké univerzitní debatě sarkasticky odpovídá na otázku jedné ze studentek „Proč je Amerika nejlepší zemí na světě?“ suchým konstatováním, že není a následnou faktografickou smrští osvětluje, proč už Amerika není tak skvělá. Nevšední je i pohled pod pokličku zpravodajské stanice, proto nechť každý budoucí novinář si přidá pár procent v závěrečném hodnocení.

Verdikt: Inteligentní podívaná z prostřední televizního zpravodajství. Nefunkční chemie mezi některými vedlejšími postavami a opomíjenost celkového příběhu kompenzují skvěle napsané dialogy.

80%