Když se řekne ochranka, každému naskočí plešatý a „nakorbený“ hromotluk, který pro ránu nikdy nejde daleko. Na svých nákupech se však až na velké výjimky s nikým takovým nesetkáte. Možná i proto se mi jako směšné jeví počínání některých mužů, kteří pracují jako sekuriťáci v obchodních centrech.

Jednou z věcí, které mě zaráží, je jejich věkový průměr. I když v tomto případě by se chtělo říci spíše věkové průměry. Jeden je mezi 18 a 19 a druhý mezi 65 a 90 lety. Mladíci vypadají, jako kdyby mimo pracovní dobu natáčeli reklamu na hlad a ti, řekněme, starší zase jako uchazeči o srdce pokladních před důchodem. A když si k tomu přidáte ještě vysílačku, která má schválně hlasitost na maximum a handsfree v uchu, tak byste jim nejraději nasadili korunu.

Další úsměvnou věcí je jejich oblek univerzální velikosti s našitým logem jejich zaměstnavatele. Na jednom ochránci sako vlaje a na druhém jen stěží ukrývá tuk v oblasti břišní. Škoda jen, že se móda sekuriťáků neposunula ještě o něco dále a zatím nedošlo k nošení tmavých slunečních brýlí. To by si však museli odepřít srandovní vražedné pohledy, jejichž účelem je zřejmě pobavit nakupující.

Možná bychom o takovou ochranku měli mít obavu. Mezi její úkoly totiž mimo jiné patří starání se o bezpečnost nejen naši, ale i zaměstnanců. Nedokážu si představit, že by někdo vytáhl zbraň a jal se vybrat některou z pokladen. Ti, jejichž superego ještě nedosáhlo takových výšin, vezmou nohy na ramena a raději utečou. Ale co ti ostatní, řekněme zažranější do svého povolání? Raději o tom ani nechci přemýšlet, i když mám svou představu o tom, jak by to asi dopadlo.

Sekuriťáci v obchodních centrech zřejmě chtějí respekt, kterého jim za dobu jejich života nebylo dopřáno v takové míře, jak by si představovali. Chlapi, můj respekt za to, že jste schopni obětovat i vlastní důstojnost, rozhodně máte!